Ještě v dubnu psal odbor územního plánování ústeckého magistrátu na ministerstvo kultury, že pavilon A bývalé Masarykovy nemocnice je "významný doklad životního způsobu a vývoje společnosti" a že souhlasí s prohlášením budovy za kulturní památku.
Z nemocnice kampus Přestavbu původně řadové budovy nemocnice na moderní a rozlehlou funkcionalistickou stavbu projektoval v roce 1926 architekt německého původu Franz Josef Arnold. Dokončena byla roku 1937. Vedle správní budovy Spolchemie, paláců Grand a Savoy je to nejvýraznější zástupce moderní monumentální architektury v Ústí. Areál vlastnila ústecká nemocnice 111 let, roku 2006 ho převzala univerzita a začala budovat kampus. |
Áčko chce jeho vlastník, ústecká univerzita (UJEP), kvůli výstavbě kampusu srovnat se zemí. Skupina ústeckých architektů a historiků však dala podnět na ministerstvo kultury, aby budovu prohlásilo za kulturní památku a tím ji zachránilo před demolicí. Ministerstvo si v rámci podkladů k rozhodnutí vyžádalo stanoviska univerzity, památkářů, krajského úřadu a právě i ústeckého magistrátu.
Po původním souhlasu přidělit budově status kulturní památky ale najednou magistrát otočil. Na ministerstvo nyní poslal druhé vyjádření, v němž doporučil budovu "vzhledem k nově se vyskytnuvším skutečnostem" srovnat se zemí.
"Vyjádření jsem nepsal já, ale pracovník pověřený památkovou péčí," řekl vedoucího odboru územního plánování Luboš Pauer, přestože je pod oběma posudky podepsaný právě on.
Co jsou "nově se vyskytnuvší skutečnosti" nechtěl Pauer vysvětlit. Navzdory žádosti redakce se vyjádření dotčeného, ale nepodepsaného referenta památkové péče získat nepodařilo.
Univerzita brojí proti zachování budovy
Změna postoje magistrátu přišla v době, kdy UJEP spustil velkou kampaň za zbourání Áčka. Poté, co MF DNES upozornila na řízení o prohlášení budovy za památku, univerzita zmobilizovala děkany, kantory i studenty a proti zachování Áčka se tvrdě postavila.
"Mimořádné grémium UJEP jednoznačně podporuje projekt odstranění objektu A," stojí v prohlášení, které UJEP minulý týden po zasedání rektora, děkanů a akademického senátu škola rozeslala.
Podle informací MF DNES zevnitř školy prezentovaná jednota akademiků není úplně spontánní. Vedení UJEP tlačí na to, aby zaměstnanci obhajovali demolici v diskusích na internetu a ne zcela demokraticky žádá jejich podpis jako souhlas s bouráním. Zaměstnanci o tom ale mají strach mluvit.
"Pokud rektor univerzity o své pravdě přesvědčil primátora, lze si snadno představit, že úředník pod tlakem změnil odborné stanovisko o 180 stupňů," míní historik Martin Krsek o změně posudku magistrátu v neprospěch budovy.
Univerzita argumentuje, že objekt nemá odpovídající zázemí pro studenty a že v případě zachování Áčka by neměla peníze na jeho údržbu (o argumentech školy čtěte zde).
Šance na záchranu jsou malé
Šance, že ministerstvo kultury budovu zachrání, není příliš velká. V podkladech k rozhodnutí už má resort čerstvě negativní vyjádření ústeckého magistrátu, samotné univerzity a pro zbourání je i krajský úřad.
"Krajský úřad Ústeckého kraje nedoporučuje prohlášení pavilonu A za kulturní památku. Důvodem je, že již předchozími stavebními úpravami na objektu došlo ke zmenšení jeho hodnot," uvedla mluvčí Magdalena Hanáčková.
Zajímavé je, že v posudcích od magistrátu i od krajského úřadu úředníci argumentují ve prospěch vlastníka - tedy že zachování budovy není pro UJEP ekonomicky výhodné a že nevyhovuje potřebám univerzity. Jenže takové hodnocení úřadům nepřísluší, ty by měly posuzovat pouze architektonicko-historickou hodnotu objektu.
Jediný z dotčených úřadů, kdo ministerstvu doporučuje prohlásit Áčko za kulturní památku, je ústecké pracoviště památkového ústavu.
