"To je hodně častý důvod: lidé tvrdí, že jim pes uhynul," potvrzuje vedoucí ekonomického odboru lounské radnice Romana Krameriusová výmluvy lidí.
Ke změně vyhlášky a zvýšení poplatku se zastupitelé rozhodli kvůli tomu, že výdaje zaplacené za úklid po psech byly dvakrát vyšší než příjmy z poplatků. Sami však očekávali, že příjmy do městské kasy nenarostou nijak výrazně.
"Zisk z poplatků je vyšší, než byl, ale ne dvojnásobně. Peněz je víc tak o čtvrtinu," uvedla Krameriusová. Dosud Louny vybíraly ročně 550 tisíc korun.
Aby se lidé poplatku vyhnuli, volí i jiné fígle než vymyšlené úmrtí psa. Mohou ho přihlásit na vesnici v okolí, kde jsou poplatky třeba jen kolem stokoruny. Nebo ho nechají v Lounech, ale u babičky či dědečka - penzisté totiž nadále platí za psa jen 200 korun ročně.
Město je na vytáčky krátké
Naopak mnoho možností, jak s nepoctivými pejskaři bojovat, radnice nemá. Jedinou variantou jsou důkladné kontroly. Ale i když někdo stále venčí stejného psa, aniž by za něj platil, strážníci s jeho výmluvou, že pes patří babičce z vesnice a on ho jen hlídá, nic neudělají.
Přesto jsou úředníci i vedení radnice v Lounech přesvědčení, že zvýšení poplatku bylo správné. "Peněz, které vydáváme za psy, je pořád víc, ale aspoň trochu se ten rozdíl sníží," vysvětlila tajemnice radnice Renáta Čapková.
Louny platí ročně jen za úklid exkrementů z chodníků, ale také z míst, které jsou pro venčení přímo určené, přes milion korun. Další peníze vydávají za odpadkové koše na výkaly, tabule, které venčení dovolují či zakazují, nebo za sáčky na exkrementy. Za pobyt psů odchycených v ulicích Loun pak město ročně platí další statisíce korun.
Město plánuje v souvislosti se psy ještě jednu změnu. Právě sáčky na exkrementy nejspíš přestane dávat zdarma i těm, kdo poplatek uhradí. Krok vysvětluje nutností šetřit.
