"Starou budovu jsme opravili v roce 1999 svépomocí. Po letech potřebuje další opravy, hlavně střecha a okna či dveře. Občas už tam zatéká," vysvětlil nutnou investici starosta Třebívlic Josef Seifert.
Podstatné podle něj je, aby stálá expozice byla i nadále otevřená. "Baronku Ulriku tu měli lidé hodně rádi, přestože to byla Němka a nikdy se pořádně nenaučila česky. S místními lidmi ale byla vždy v úzkém kontaktu, děvčata třeba učila ruční práce," řekl Seifert.
Právě kvůli vztahu obyvatel vesnice k oblíbené baronce se nyní Třebívlice snaží svou výstavu zachovat a dům s památkami opravit. K tomu ale potřebují sehnat téměř půldruhého milionu korun.
Náhrdelník Ulriky von Levetzow
"Máme podané žádosti o dotace na kraj a ministerstvo kultury. Rádi bychom opravy udělali už letos. Ale spíš to vidím tak, že i když se žádostmi uspějeme, letos se vše připraví a práce se provedou příští rok," odhadl starosta.
Ulrika von Levetzow (1804-1899) pocházela z rodiny, která má kořeny v Meklenbursku. V letech 1821 až 1823 se jako mladá dívka několikrát setkala se slavným, ale už starším básníkem J. W. Goethem. Za muže si jej nevzala, byť ji o to žádal, také se ale už nikdy neprovdala.
Baronka strávila v obci 75 let
Od roku 1824 žila na třebívlickém panství, které patřilo jejímu nevlastnímu otci, Františku Josefu Klebelsbergovi. Byl ministrem financí tehdejší rakouské monarchie, také ale patřil k zakladatelům Národního muzea v Praze.
Ulrika strávila většinu svého života, pětasedmdesát let, v Třebívlicích a hodně se zajímala o přírodu. Byla ve styku s představiteli Národního muzea. Tomu ostatně svou sbírku minerálů, které hledal hlavně na Karlovarsku, věnoval i Goethe, k čemuž nejspíš přispěl i vztah k mladé Ulrice.
Hraběnka se ale v Třebívlicích vedle kultury, umění a přírody především věnovala panství a jeho obyvatelům. "Hodně zdejších lidí mělo po svých babičkách, prababičkách různé věci, které jim původně věnovala Ulrika. Pro ně už ale neměly takovou cenu, třeba ležely na půdě, tak je věnovali do naší výstavy. Jsou tam třeba herbáře, rukopisy nebo keramika, tedy věci každodenní potřeby," popisuje obsah výstavy starosta Třebívlic.
Rozměrnější části pozůstalosti po hraběnce, například nábytek, jsou k vidění v mosteckém muzeu. Po smrti šlechtičny totiž její synovec panství prodal městu Most.
