Tuto obrovskou částku by podle autorů studie museli různým způsobem vynaložit lidé, samosprávy i stát. Zahrnuje v sobě totiž třeba výpočet "ceny" snížení délky života v kraji, zvýšenou nemocnost či vlivy znečištění na zemědělskou produkci.
Limity v krajiV kraji fungují čtyři hnědouhelné velkolomy: Vršany a ČSA patřící Czech Coal a Bílina a Nástup - Tušimice, kde těží Severočeské doly patřící ČEZ. Prolomení limitů se týká za několik desítek let lomu Bílina a už aktuálně lomu ČSA u Jiřetína. Při zachování limitů se tu bude těžit do roku 2021, je tu ještě asi 38 milionů tun uhlí. Kdyby se ale těžilo za limity, tak v první fázi jde o 280 milionů tun do roku 2065, lom by zničil Jiřetín a Černice, přiblížil by se k Litvínovu, stočil k Záluží - a odměnou by bylo dalších 470 milionů tun uhlí a těžba do roku 2120. |
"Veřejnost i odborníci spojují limity hlavně s bouráním obcí či vlivem těžby na krajinu. Považujeme za přínosné vnést do toho nový prvek, jímž se zatím nikdo moc nezabýval - jaké budou dopady, takzvané externí náklady, když uhlí za limity spálíme," říká jeden z autorů studie Externí náklady prolomení limitů těžby na Mostecku Jan Melichar.
Odborníci z Univerzity Karlovy se zabývali jen tím, jaké dopady by mělo pálení uhlí za limity v elektrárnách a teplárnách. Neřeší už třeba náklady na pokračování těžby, na něž jen na dole ČSA u Horního Jiřetína počítá firma Czech Coal s více než 20 miliardami, a součástí studie není ani srovnání s ekonomickými přínosy, například zaměstnaností nebo energetickou soběstačností.
"Studie není normativní, neříkáme ani nedoporučujeme, kdo a co by měl dělat. Jen popisujeme, jaké dopady by námi modelovaný vývoj měl. Je na politicích a veřejnosti, aby to vzali při svém rozhodování v úvahu," upozorňuje Melichar.
Otázka limitů je nicméně podle něj tak společensky závažná, že by stálo za to vytvořit komplexní studii, která by výhody a nevýhody další těžby posoudila komplexně.
Czech Coal má opačná čísla - 750 miliard, když se těžit nebude
S tím souhlasí i společnost Czech Coal, která o má o těžbu za limity největší zájem.
"Uvedená studie se může stát základem pro diskuzi o tom, zda pokračování těžby je, či není v zájmu občanů republiky a obyvatel kraje. Aby bylo možné ji vést, je nutné analyzovat pečlivě všechny přínosy i náklady různých variant dalšího vývoje," uvedla mluvčí společnosti Gabriela Sáričková Benešová.
Těžaři předkládají opačný výpočet. "Celkový dopad ukončení těžby v reálných nákladech státu do roku 2065 má hodnotu přes 750 miliard. Zahrnuje řešení následné nezaměstnanosti, výpadek daňových příjmů a potřebu nákupu energetických surovin," říká Sáričková.
