Drážďanský kodex je vlastně kalendář a mýty o bozích. Do Drážďan ho roce 1739 přivezl knihovník Johann Christian Götze jako dar pro kurfiřta Augusta III. Dárce je dodnes neznámý.
Pravost rukopisu potvrdily záznamy inkvizitora a yucatánského biskupa Diega de Landa. Popisuje, jak byly 12. července 1561 mayské knihy plné pověr a ďábelských mámení páleny. Barbarskému ničení unikly jen tři rukopisy. Kromě Drážďan jeden vlastní Národní knihovna v Paříži a druhý Muzeum Ameriky v Madridu.
Drážďanský kodex psaný na papíru z planého fíkovníku je nejzachovalejší a největší - dlouhý je 3,56 metru. Jeden list je velký 9 x 20,5 centimetru, oboustranně ručně napsaných listů je celkem 39 a původně byly složeny jako leporelo. To kdysi mělo i dřevěné desky, ale ty se nedochovaly a už Johann Christian Götze do Drážďan přivezl mayský rukopis bez nich.
V rukopisu datum "konce světa" není
V dnešní době mayský rukopis budí velký rozruch, protože podle řady lidí kalendář Mayů končí datem 21. 12. 2012, kdy má nastat konec světa. Podle odborníků to však není reálné, kalendář Mayů je totiž kruhový a datum se tedy dá interpretovat i jako nový začátek. Navíc mayské hieroglyfy dodnes nebyly plně rozluštěny.
Jisté je, že v Drážďanském kodexu vědci magické datum 21. 12. 2012 nenašli. Je vytesáno pouze na jediné stéle v mexickém mayském městě Cobá.
Jak se to s koncem světa má, můžete sami zdarma zjistit při speciální výstavě Drážďany a Mayský kodex až do 12. května. Univerzitní knihovna je otevřena celý týden od 10 do 18 hodin.
