Mnoho rodiček z těchto měst tak nebude mít jinou možnost než jezdit do Brna, v jehož fakultní nemocnici sídlí největší jihomoravská porodnice.
Bohunická nemocnice, pod níž spadá i porodnice na Obilním trhu, přitom na další masivní nárůst porodů není dimenzovaná. "Jako jediná nemocnice v celé zemi zatím ani nepociťujeme končící babyboom. I letos se u nás rodí stejně jako v posledních letech. A jsme opravdu na hranici své kapacity," upozornila mluvčí nemocnice Anna Mrázová.
Porodnice se navíc specializuje především na vážnější případy, při kterých je ohrožena matka a dítě. Běžné porody mohou podle tamních porodníků s přehledem zvládnout porodnická oddělení menších nemocnic. "Doufáme, že po zrušení malých porodnic by se rodičky rozptýlily i do jiných zdravotnických zařízení než do přeplněného Brna," přeje si Mrázová.
Na nápor stovek žen z Ivančicka a Vyškovska nejsou připravení ani v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří. "Pokud bude potřeba, je naše nemocnice schopná počet porodů navýšit jen o pár procent," sdělil ředitel nemocnice a bývalý vedoucí krajského zdravotnického výboru Josef Drbal z TOP 09.
"Rušení malých porodnic je politické rozhodnutí"
Ženy, které mají zkušenost s plnými místnostmi v brněnských porodnicích, si nedovedou představit, že by do Brna jezdily další stovky rodiček.
"Byla jsem na Obilním trhu objednaná na umělé vyvolání porodu. Když jsem ráno dorazila, řekli mi, že na mě nemají místo. Byla jsem psychicky připravená na to, že ten den budu rodit, ale místo toho jsem jela domů. Nebylo to nic příjemného," popsala pro MF DNES současnou situaci jedna z novopečených maminek, která si nepřála uvést jméno.
Proti rušení porodnic se ohrazují i lidé z vedení malých nemocnic. Podle nich nemůže být jediným kritériem počet porodů. "Rušení malých porodnic je politické rozhodnutí. V tomto oboru by ale mělo jít spíše o ženu, dítě a kvalitní péči než o strohá čísla," zlobí se primář gynekologicko-porodnického oddělení ivančické nemocnice Aleš Soukal.
Malé nemocnice mají podle něj výhodu především v tom, že jsou méně anonymní a nabízí téměř rodinnou péči. "S budoucími maminkami se většinou všichni známe. A přestože jsme vzdáleni jen dvacet kilometrů od Brna s velkými porodnicemi, ženy si k nám svoji cestu našly," zdůraznil Soukal.
To potvrzuje i Radka Adamová, která v Ivančicích rodila před dvěma roky. "Pobyt v porodnici jsem si díky rodinnému prostředí užívala. Jinam bych rodit nešla," uvedla žena. V Ivančické porodnici však v loňském roce přišlo na svět jen 601 dětí, a to je podle ministerských úředníků málo.
Pět set až osm set porodů ročně
Plánem ministerstva je zaskočena i vyškovská nemocnice. "Je to pro nás velmi špatné. Především proto, že naše porodnice prošla v posledních letech řadou změn. Veškeré investice do vybavení i rekonstrukce pokojů by tak v případě zrušení byly k ničemu," podotkla ředitelka nemocnice Věra Seidlová.
V tamní porodnici je možné rodit na speciálních porodních křeslech, v závěsu na laně, ve vaně či v klasické porodní posteli. A přestože se tam loni narodilo jen 594 dětí, mají vyškovští porodníci na svém kontě jeden velký úspěch. Jen šest a půl procenta dětí totiž přivedou na svět císařským řezem, ty ostatní se narodí přirozenou cestou. Celokrajský průměr se přitom pohybuje mezi patnácti a dvaceti procenty.
Zda tento úspěch nemocnici může pomoct, zatím není jasné. Ministerstvo zdravotnictví dosud neupřesnilo ani to, jaký minimální počet porodů mají porodnice mít, aby se nemusely bát o budoucnost. Nejčastěji se hovoří o limitu 500 či 800 porodů za rok. "Konkrétní číslo ale ponechám na odbornících," uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
