"Centrální registr přestupků jsme se do našeho legislativního balíčku zakomponovat neodvážili, protože nám tento návrh napadlo několik ministerstev včetně ministerstva vnitra," řekla hejtmanka Jana Vaňhová.
Centrální registr by radnicím umožnil seznámit se lépe s tím, kdo se chce do jejich obce přistěhovat. Dnes mají jen malou šanci zjistit, jestli má žadatel o trvalý pobyt v jiných městech záznamy o přestupcích.
Ministerstva vnitra a spravedlnosti o takovém registr uvažovaly už před čtyřmi lety (více zde), dodnes ale neexistuje. Situace na Šluknovsku zájem o něj obnovila. Mluvil o něm i premiér Petr Nečas (více zde).
V Ústí ale nevěří, že registr vznikne. "Bylo by to příliš drahé. Na náklady je to srovnatelné s vybudováním rejstříku trestů," podotkla vedoucí legislativně-právního odboru krajského úřadu Simona Hejnová.
Úředníci si mají volat, všechno ale nezjistí
Ústecký kraj jako alternativu navrhuje postup, při kterém by úředníci při projednávání žádosti o trvalý pobyt volali na radnici obce, ze které se žadatel stěhuje, a zjišťovali takto informace přímo od svých kolegů.
"Je to trochu administrativní zátěž, ale v rámci možností ta nejmenší," poznamenala Hejnová.
Radnice už by však takto nezjistila informace o přestupcích, které žadatel spáchal v jiných městech.
V legislativním balíčku Ústeckého kraje naopak zůstalo zavedení opakovaných přestupků jako trestný čin, zákon o sociálním bydlení a změna loterijního zákona umožňující regulovat herny (více o ústeckém legislativním balíčku zde).
"Revoluční změnou je připravovaný návrh novelizace v oblasti veřejné služby, kdy si příjemci dávek musí odpracovat část získané pomoci službou obci. Kdokoliv by měl mít možnost odpracovat si také takové dluhy, jako jsou pokuty a správní poplatky prostřednictvím veřejně prospěšných prací," uvedla mluvčí úřadu Magdalena Hanáčková.
