Pravidelným přihnojováním kvalitním kompostem můžete změnit i neúrodnou půdu v dobrou zahradnickou zeminu. Jeho přidáváním do půdy zajistíte zdravý růst rostlin, vysoké výnosy a dobrou kvalitu sklízeného ovoce a zeleniny.
Čtěte v MF DNESV příloze DOMA DNES, která vychází v úterý 26. září, najdete další díl zeleninového rádce, kalkulačku vytápění i inspiraci pro všechny, kdo by si chtěli vybavit byt v country stylu. |
Základním materiálem pro kompost jsou všechny organické odpady z domácnosti a zahrady, především posekaná tráva, odkvetlé květiny, plevele (pokud nejsou odkvetlé a neobsahují semena). V menší míře se kompostuje i popel a hnůj drobných hospodářských zvířat. Ty se za pomoci půdních organismů rozkládají – mumifikují.
Před založením kompostu vyberte vhodné místo. Mělo by být ve stínu a chráněné před prudkým větrem, z estetického důvodu nejlépe někde v ústraní, ačkoliv urovnaný a dobře ošetřovaný kompost zahradu nehyzdí. Kompostovou hromadu je dobré částečně zapustit do země a oddělit ji od ostatního terénu (zdivem, kameny, dřevěnou ohradou).
Ideální šíře je u země asi dva metry, nahoře kolem 1,5 metru, výška by měla být okolo jednoho metru. Nezapomeňte, že vedle hromady musíte mít dostatek volného prostoru, abyste měli kompost kam přehazovat. Organický odpad ukládejte rovnoměrně po vrstvách.
Kompost se brzy po založení sesedne, různé vrstvy lze rozeznat na průřezu: proto se kompost několikrát za rok přehazuje, aby se organické zbytky promísily a zároveň nakypřily a provzdušnily, což urychlí rozklad výchozích látek. Kompost je dostatečně zralý po roce a půl, v ideálních podmínkách se dá ale použít už po třičtvrtěroce. Vyzrálý kompost musí mít vůni a konzistenci půdy a nesmí obsahovat nerozložené zbytky rostlin.
