Karel Škréta je podle hlavního kurátora výstavy Víta Vlnase považován za největšího malíře, který se narodil v Čechách během dlouhého období mezi závěrem středověku a 19. stoletím. Umělec, který se v mládí dokonale obeznámil s tím nejlepším, co nabízelo umění rodícího se baroka v Itálii i v Záalpí, dospěl k pozoruhodnému osobnímu stylu, jenž vyznačil cestu celému novodobému českému malířství.
Karel Škréta (1610 Praha – 1674 Praha)
|
Pražská patricijská rodina Škrétů Šotnovských ze Závořic byla po bitvě na Bílé hoře postižena perzekucí a její členové vesměs odešli do ciziny. Roku 1627 se do německých zemí, Švýcarska a posléze do Itálie vydal i Karel, již jako řádně vyučený malíř. Pobyt na Apeninském poloostrově mu zajistil evropskou proslulost. V roce 1637 nebo 1638 se Karel Škréta vrátil zpět do Prahy. Jeho rychlé úspěchy v restitučních sporech z něj učinily váženého a zámožného muže, který půjčoval peníze i čelným aristokratům Českého království.Škrétovo dílo bylo v ucelené podobě představeno české veřejnosti zatím třikrát. Poprvé přesně před sto lety, kdy byla v Rudolfinu otevřena výstava k třístému výročí malířova narození. Podruhé připravil umělcovu retrospektivu v roce 1938 v Městské knihovně známý historik umění Vincenc Kramář. A potřetí v roce 1974 v Jízdárně Pražského hradu, kdy byl kurátorem přední škrétovský specialista Jaromír Neumann.
Karel Škréta: Podobizna neznámého muže, tzv. matematika s chotí
"Po Neumannovi se zdálo, že je téma Karel Škréta zcela vyčerpáno," řekl Vít Vlnas na dnešní tiskové konferenci. Důkazem, že tomu tak není, je nadcházející výstava, obsahující přes 400 děl, která je výsledkem více než ročních příprav. Součástí "škrétovské akce" je také vydání obsáhlého, bezmála sedmisetstránkového odborného katalogu.
Kterak Škréta ke štěstí přišelSoučástí výstavy jsou i bohaté doprovodné aktivity pro školní a zájmové skupiny, individuální návštěvníky i pro rodiny s dětmi. Chystanou technologickou novinkou je interaktivní digitální průvodce pro školy: každý student dostane elektronické zařízení, na jehož displeji se objeví vybrané obrazy z výstavy, některé oživnou pomocí animací, u jiných se objeví pouhé detaily; úkolem bude odpovědět na otázku či vyřešit kvíz. Každý čtvrtek v podvečer proběhnou přednášky s odborníky na různá témata, např. ikonografie Škrétových děl či význam jeho kreseb, architektura a móda v 17. století nebo zajímavosti z dobových archiválií. V nabídce pro širokou veřejnost nechybějí komentované prohlídky výstavy s kurátory či školenými lektory. Neobvyklými doprovodnými akcemi jsou divadelní představení: "barokní směšnohra" Karel Škréta, malíř, jež se bude hrát v Salesiánském divadle, a loutkové představení Kterak Škréta ke štěstí přišel, jež bude prováděno přímo ve Valdštejnské jízdárně. Všechny doprovodné aktivity lze dohledat na www.skreta.cz. |
Celý projekt využívá výsledků rozsáhlého výzkumu, který za podpory tzv. norských fondů uskutečnila Národní galerie ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a s Ústavem dějin umění AV ČR. Během něj byla technologicky analyzována a restaurována (mnohdy přímo fyzicky zachráněna) celá řada výtvorů Karla Škréty a jeho současníků.
Podařilo se nalézt a blíže identifikovat jak nová, dosud neznámá Škrétova díla, tak i práce pokládané po desítky let za ztracené. Zároveň došlo i k odepsání některých maleb a kreseb, tradičně pokládaných za Škrétovy, z katalogu umělcovy tvorby. Zásadní historické poznatky vynesl na světlo historický výzkum v českých i zahraničních archivech.
Karel Škréta: Narození P. Marie
Výstava, dělená do tematických celků, představuje Karla Škrétu nejen jako malíře a kreslíře, ale i jako navrhovatele mnoha grafických listů. Intelektuální rozměr jeho osobnosti přibližuje pohled do expozice jeho knihovny a originální historické dokumenty (včetně vybavení domácnosti, sestaveného podle soupisu pozůstalosti) přibližují Škrétu jako úspěšného člověka své doby.
Karel Škréta: Sv. Martin
Vít Vlnas zdůrazňuje jako zásadní inovaci stávající výstavy v pohledu na Karla Škrétu vystavení jeho děl v kontextu předních evropských, zejména italských a německých malířů. "Vůbec poprvé se Škrétovy obrazy ocitají v přímé konfrontaci s virtuózními pracemi Annibala a Ludovica Carracciů, Johanna Karla Lotha, Carla Maratty, Bernarda Strozziho a Quida Reniho, jehož úchvatné Zvěstování z Ascoli Piceno je samo o sobě výstavním klenotem. Nechybí ani práce záalpských kolegů Karla Škréty, mimo jiné Joachima von Sandrart, Johanna Heinricha Schönfelda a Tobiase Pocka," uvádí hlavní kurátor.
"Ve srovnání s největšími dobovými umělci, kteří byli v souvislosti s ním vždy citováni, se ukazuje, že Karel Škréta nebyl žádným provinčním malířem. Žádnou veličinou, jejíž význam končí kdesi za Šumavou. Udržel krok s italským uměním, syntetizoval je a přitom zůstával bytostně osobním."
