Třináct milionů dala vinařským závodům za tamní zámek ve stylu tudorovské gotiky radnice v Bzenci. "Chceme mít v zámku reprezentační prostory k přijímání žáků středních škol, vydávání maturitních vysvědčení, vysokoškolských diplomů, na koncerty, plesy či svatby," popsal záměry města starosta Bzence Pavel Čejka.
První investice prozatím zamezily alespoň dalšímu chátrání zámku. To se však nedá říct o desítkách dalších cenných historických nemovitostí. V seznamu, v němž Národní památkový ústav shrnul nejohroženější památky, jich na jižní Moravě figuruje zhruba sedmdesát.
"Příčinou ohrožení tady obvykle nebývá cílená devastace, ale spíše nedostatek financí u vlastníka," konstatoval Martin Číhalík z Národního památkového ústavu v Brně v periodiku pro architekty ASB.
Zámky, měšťanské i vinařské domy
Kterým nemovitým památkám v Jihomoravském kraji v současné době zvoní hrana? Mezi jinými je to například Lamberk v Olešnici, zdevastovaný hospodářský dvůr z 18. století na návrší nad městem.
Nebo měšťanský dům v Hustopečích, jeden z nejstarších domů ve městě, utvářený přestavbami z doby baroka i renesance a poškozený částečným zřícením zdiva. Případně vzácný vinařský dům s lisovnou v Bulharech, kterému se zřítil kus štítu.
Na seznamu je rovněž zchátralý hospodářský dvůr zámku v Nových Hvězdlicích na Vyškovsku či zdevastovaný zámek v Pouzdřanech na Břeclavsku, původně renesanční stavba s krásnou arkádovou galerií.
Památky jsou nevyzpytatelné
V havarijním stavu je jednopatrová dvoukřídlá budova tvrze v Bošovicích u Slavkova. Narušená statika, trhliny ve zdech a vlhkost ohrožují vzácnou kapli v Dyjákovičkách na Znojemsku. Do monumentálního klasicistního zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou zatéká střechou.
Zásadní opravu vyžaduje poničený zámek v Jaroslavicích, v němž se snoubí stopy renesančních i barokních architektonických úprav. Zámek, který poskytl romantickou kulisu tvůrcům filmu Andělská tvář, je navíc předmětem vleklého sporu o vlastnictví.
"Památky jsou trochu nevyzpytatelné. Existuje mnoho neznámých faktorů a překvapení, které znamenají vyšší náklady. Třeba základy nikdy nejsou tak hluboké, jak jsme si mysleli. Proto se musí v rozpočtu projektu stanovit určitá rezerva, asi o 15 až 20 procent vyšší než u novostaveb," říká Alberto Di Stefano, v Česku žijící italský architekt, který se na rekonstrukce památek specializuje.
