Severočecha kousl na hřišti jedovatý pavouk, přistěhovalec z Francie

Jedovatý pavouk pokousal v úterý na dětském hřišti ve Štětí na Litoměřicku čtyřicetiletého muže. Po kousnutí mu otekla a znecitlivěla ruka, proto vyhledal pomoc v nemocnici. Podle odborníků útočila zápřednice jedovatá, která se do Česka dostala z Francie. Smrtelné její kousnutí není.

Zápřednice jedovatá | foto: www.cheiracanthium.vcm.cz

Pavouk kousl muže na dětském hřišti v místní části Počeplice. "Muž tu dohlížel na své dítě, když sáhl na madlo houpačky, kousl jej pavouk," uvedl velitel štětských strážníků Jiří Hykl.

Ruka začala muži otékat a znecitlivěla. Odjel proto do nemocnice v Roudnici nad Labem. Pavouka předtím duchaplně odchytl do krabičky a na místo přivolal strážníky. Ti jej předali odborníkům.

"Jedná se o zápřednici jedovatou. Je to druh, který se k nám zřejmě vlivem klimatických změn dostal z Francie. Protože žije v koloniích, museli jsme okolí hřiště pořádně prohledat," dodal Hykl.

Další jedince však městská policie nenašla. Přesto upozornila místní obyvatele, že by se zde pavouk mohl objevit a kolem hřiště vyvěsila letáky s informacemi o následcích kousnutí.

"Zápřednice není agresivní druh, kouše pouze v sebeobraně. Po kousnutí místo opuchne a znecitliví, mohou se objevit svalové potíže. U citlivějších jedinců také horečky a pocity úzkosti," dodal Hykl s tím, že smrt po kousnutí tohoto druhu nehrozí.

Pavouk je zatím u štětské městské policie. Zájem o něj projevilo Národní muzeum. Kousnutí pavoukem nejsou v České republice příliš častá.

Zápřednice jedovatá

Tento nápadný druh s délkou těla do 1,5 cm si během léta dělá zámotky na vrcholcích rostlin a je jedním z nejjedovatějších pavouků v Česku. Jeho kousnutí působí velkou bolest, někdy může být spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým ochrnutím okolo místa pokousání. Následky kousnutí však většinou do 24 hodin samy odezní.

V České republice je již běžným druhem, vyskytuje se například na jižní a střední Moravě a ve středních, severních a východních Čechách v oblastech do nadmořské výšky 250 metrů nad mořem.

Vyskytuje se na otevřených nížinných stanovištích – porostlých vysokou trávou, suchých loukách, stráních, okrajích cest, také na nivních loukách v okolí řek.

Přes den je zápřednice ukryta ve svém pavučinovém zámotku a vylézá jen vzácně, aktivní je v noci, kdy se vydává na lov do okolí. V tomto zámotku samice buduje od konce srpna kokon, který bedlivě střeží a v tomto období je agresivní. Zápřednice žijí pouze jednu sezónu, samec hyne po páření, samice v pozdním podzimu.

zdroj: Jan Dolanský, Východočeské muzeum v Pardubicích