Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Koalici proti Napoleonovi dohodli mocnáři v pohodlí lázeňských Teplic

  13:57aktualizováno  13:57
Lázeňská sezona 1813 se v Teplicích nevyvíjela zrovna příznivě. Ve střední Evropě zuřila válka. Město bylo plné raněných vojáků, uprchlíků a diplomatů. Mezi válečnými hosty se skvěly i tři pomazané hlavy - pruský král, ruský car a rakouský císař. Následoval je ještě britský princ.

Takzvaný Teplický koaliční traktát podepsali pruský král Fridrich Vilém III., ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I. v balkónové místnosti tohoto domu. | foto: Muzeum města Ústí nad Labem

Proslulá léčebná kůra byla až druhotnou náplní jejich pobytu, byť ji jistě panovníci po vyčerpání dramatickými zvraty v bitvách uvítali. Sešli se tu, aby našli společnou cestu k míru pro Evropu. K míru, který se podařilo s menšími výkyvy udržet po příští půl století.

Seriál k výročí bitvy u Chlumce

iDNES.cz přináší vždy ve čtvrtek a v neděli články k 200. výročí napoleonské bitvy u Chlumce v roce 1813, která předznamenala definitivní zvrat v napoleonských válkách.

Poslední prázdninový víkend v Ústeckém kraji vyvrcholí rekonstrukcí bitvy oslavy, které tuto událost připomínají.

Seriál připravuje ústecký historik Martin Krsek.

Ve čtvrtek: Jak padl dragoun Jordán

Proslulé lázeňské město si velitelé protinapoleonských armád Ruska, Rakouska a Pruska zvolili jako příjemné sídlo svého hlavního stanu. Když ale 26. a 27. srpna prohráli bitvu u Drážďan, změnily se Teplice málem v hrob koalice. Francouzi stíhali ustupující spojenecká vojska a napadli je 29. srpna u Chlumce.

„Bitvu sledoval ruský car Alexandr a pruský král Friedrich z uctivé vzdálenosti z Doubravské hory u Teplic. Císař František I. neváhal ani na chvíli, opustil Teplice a odjel do Loun,“ popsal dramatický začátek teplického setkání panovníků historik Milan Švankmajer. První den bitvy hrozilo panovníkům bezprostřední nebezpečí zajetí.

Druhý den se karta obrátila ve prospěch spojenců. Po vítězství se vrátil i císař František I. a mohla začít politická jednání. Devátého září se jejich výsledek zhmotnil do podpisů význačných mezinárodních smluv.

Tzv. Teplický koaliční traktát tvořily rusko-rakouská a prusko-rakouská spojenecká smlouva. Rakousko se tím plně a bez výhrad připojilo k protinapoleonské koalici a zavázalo se, že neuzavře separátní mír s Francií.

Panovníci si domlouvali i poválečné uspořádání Evropy

Smlouvy mluvily také o vzájemné vojenské pomoci při vnějším útoku. A šly ještě dál. Formovaly poválečné uspořádání Evropy, i když zatím v mezích opatrnějších představ. Vždyť Napoleon byl ještě stále mocným mužem a do jeho definitivního pádu zbývaly ještě dva roky.

Takzvaný Teplický koaliční traktát podepsali rakouský císař František I., ruský

Ještě po další čtyři týdny se Teplice staly centrem spojenecké politiky. Ke konci září vrcholila v Teplicích jednání s delegací Velké Británie. Podpisem spojenecké smlouvy s Rakouskem 3. října také ostrovní monarchie přistoupila ke spojeneckému systému. Slavní hosté prožívali v Teplicích také soukromé chvíle.

„Na zámku provozoval František I. lehkou komorní hudbu, císař hrál v kvartetu druhé housle,“ popsala příklad společenského vyžití panovníků teplická historička Sylvia Ostrovská.

Velkou parádou musel být ceremoniál v domě Zlatého kříže na Zámeckém náměstí, při kterém syn anglického krále Jiřího III. jmenoval ruského cara členem prestižního podvazkového řádu.

Panovníci, diplomaté i vojáci opustili Teplice krátce před Bitvou národů u Lipska, která se odehrála 10. října 1813.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Sýkorova mozaika v Litvínově, kterou chce město nahradit kopií.
Slavnou Sýkorovu mozaiku jde zachránit už jen tím, že vznikne replika

Městu Litvínov, které usiluje o zachování unikátní mozaiky na chodníku a stěně domu ve Studentské ulici, se nepodaří zachránit originál díla. Před 40 lety ho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Nepřijel mi taxík a chci odvézt domů, volal muž na 158. Skončil v cele

Pokutu až 200 tisíc korun může dostat muž, který v Teplicích opakovaně volal na tísňovou policejní linku. Stále dokola se dožadoval, ať ho policie odveze domů...  celý článek

Na kachli z kamen nalezené v Přísečnici je vyobrazený Ferdinand I. Habsburský.
Ne vždy hned prozradíme, že jsme nalezli vzácnou věc, říká archeolog

Milan Sýkora, mostecký archeolog specializující se na hrady severozápadu Čech, letos s kolegy zažil několik velkých objevů. „Najdeme-li vzácnost, ne vždy to...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.