Jako první může osiřet výběh nosorožce tuponosého. Samici Zambě letos bude 45 let a je nejstarším nosorožcem v Česku.
„Bohužel, nebude tu věčně. Chceme pokračovat v chovu nosorožců, ale indických. Předtím ovšem musíme pavilon zrekonstruovat. Kdybychom už nyní měli vhodné podmínky, mám nosorožce slíbeného,“ sdělil nový ředitel zoo Jiří Bálek (rozhovor s Bálkem zde).
Podobný problém je se slony, o rozšíření jejich areálu se mluví už roky. Letos chce ředitel stihnout aspoň projektovou dokumentaci na rozšíření a ustájení pro samce, kterého by zoo chtěla získat.
„Jinak hrozí, že bychom o chov slonů postupně přišli. Až naše slonice odejdou, další slony by nám do neodpovídajících podmínek nikdo nedal,“ říká Bálek.
Se sháněním evropských peněz, které by šly na obnovu jednotlivých pavilonů, pomůže projektový manažer, jehož hodlá zoo zaměstnat.
„Nemůžeme jen spoléhat na město. Víme, že z evropských a dalších dotací lze vybudovat moderní zoo. Příkladem může být ostravská, která dnes díky dotacím patří k nejmodernějším. Doufám, že se to povede i u nás. Je to můj cíl,“ poznamenává Bálek.
Nové lidi má zaplatit prodej suvenýrů
Ředitel hodlá radikálně zlepšit také soběstačnost zahrady, což je poměr vlastních příjmů, zejména ze vstupného, ale i z doplňkové činnosti, k dotacím od zřizovatele. Loni dosáhla 31 procent, což je jedno z nejnižších čísel mezi českými zahradami. Většina z nich se pohybuje mezi 40 a 70 procenty.
První krok ke zlepšení už zoo provedla. Před pár dny otevřela prodejnu suvenýrů, která díky svému vzhledu mexické stavby dostala název Pueblo.
„Prodejny suvenýrů mají všechny zoo, u nás byly nestandardně pronajaty nájemci a zahrada z nich měla minimální příjem. Přicházeli jsme o tisíce, možná až o milion korun ročně,“ říká Bálek.
Ze získaných peněz ředitel rozšířil počet zaměstnanců, vedle projektového manažera třeba o botanika, který se zaměří na zanedbanou parkovou úpravu zoo.
Orangutani nemají venkovní výběh ani stromové patro
Jedním z prvních úkolů projektového manažera pak bude modernizace bornejského pavilonu orangutanů, který je malý, orangutani nemají venkovní výběh, a už vůbec ne pro ně typické stromové patro.
„Máme úžasnou rodinku, která funguje jako chovná. Je velice vzácné, že samec zůstává s rodinou. V jiných zahradách ho musí složitě oddělovat a vracet na páření. U nás rodina funguje perfektně a podmínky by si zasloužila mnohem lepší,“ přiblížil ředitel.
Stejně jako na bornejský pavilon je už hotový projekt i na exotárium, což je budova, která původně byla drůbežárnou. Dnes má doslouženo a zatímco návštěvníci jsou v teple, zvířata v teráriích mají zimu.
„Na cokoli se podíváte, je v zoo třeba řešit. Proto nutně potřebujeme dotace z EU,“ říká Bálek.
Pro lachtany je pavilon po Moritzovi malý
Zoo také řeší, co s pavilonem po uhynulém lachtanu Moritzovi. Pavilon má vlhké základy a je tak malý, že lachtaní rodinu už do Ústí nikdo nevyšle. Po opravě by jej mohly obsadit mořské vydry.
„Nechceme tato ohrožená zvířata kupovat, ale zapojit se do smysluplného záchranného chovu,“ přiblížil ředitel.
Do Ústí by mohly přijet mořské vydry z Aljašky, Japonska nebo USA. Jenže z Aljašky nepovolují vývoz plodných samců, z USA je vývoz zakázán.
„Přitom místní zoo se dostávají do velkých problémů, jsou přeplněné. Proto volají po změně zákona. Je paradox, že oni musí vydrám dávat antikoncepci, aby se nemnožily, a další zoo chtějí pomoci zachránit ohrožený druh. Třeba v USA žijí na velmi malém území, a kdyby tam havaroval tanker, tak o ně přijdeme,“ sdělil Bálek. Ve hře jsou tak i tučňáci skalní.
