"Dorazilo téměř čtyřicet motorek, hasičské auto a více než čtyřicet aut. Nejstarší je ford z roku 1926, skalní veterány ani počasí neodradí," řekl před startem šéf závodu František Zahrádka z pořádajícího Veteran Car Clubu Česká brána.
V zámecké zahradě krásné stroje obdivovaly desítky návštěvníků, fotoaparáty se nezastavily a majitelé museli čelit desítkám otázek. "Tohle jsme si koupili, abychom na závody mohli v suchu dorazit, když prší a je zima. My se jinak věnujeme hlavně motorkám," líčil Zdeněk Novotný z Děčína u červené Tatry 57 z roku 1932, což byl první model vyráběný se čtyřválcovým motorem.
K nejobdivovanějším modelům patřila stará sanitka, Tatra 57 z roku 1933 takzvaná Hadimrška, Jawa 350 DKV z roku 1939, Praga Alfa z roku 1929, Jawa Minor z roku 1939 nebo "čezeta" 250 z roku 1938.
Nejpočetnější "ekipu" v závodu měla rodina Doležalových z Úštěka. Jeden ze synů jel na "čezetě" z roku 1948, druhý vozem Aero 1 000 a rodiče v Pragovce Piccolo z roku 1926. Tedy zelenou kráskou s objemem čtyřválcového motoru 124 kubických centimetrů a 9,2 koňmi pod vyklápěcí kapotou.
Pragovku obývaly slepice, pak se začala renovovat
Její majitel Jaroslav Doležal si ještě pamatuje, jak v ní jezdil asi jako pětiletý kluk s rodiči na výlety. Pak stála u strýce v garáži, když se koupilo nové, stěhovala se pragovka do stodoly, kde ji obývaly slepice. Pak se do stodoly nastěhovaly ovce a veterán skončil za ní.
"Stála tam venku na dešti asi šest roků a dopadla hrozně. Věděl jsem o ní, ale nebyl čas. A na takové věci musíte dospět. Až kamarád řekl, že z ní uděláme traktor," líčil Doležal. Z pragovky ven putovala rychlostka, nápravy, motor. "To byla taková rezatá železná koule, ale když jsem ho rozebral, prakticky nic mu nebylo. A já věděl, že ji začnu postupně renovovat," vzpomíná Doležal, který auto po rodičích dával dohromady deset let. Ve volných chvílích, protože ještě u toho stavěl dům.
Cestou na závod veterán chvilku stávkoval, upadl kabel od cívky. "U starých aut to není problém, když jste šikovný. To u nových aut napěchovaných elektronikou toho moc nezvládnete. Když nejede, tak nejede," líčil s úsměvem Doležal.
Když ve voze ještě v roce 1955 jezdili rodiče pana Doležala, už měla jiná kola, světla, sošku z kapoty někdo ukradl. Nezbylo než originální díly pracně hledat, objíždět kolegy, svařovat, renovovat. Po sundání plechů navíc původní dřevěná konstrukce byla prohnilá a musela se prakticky postavit znovu.
Na dokončení veterána měl půl roku, pak se vdávala dcera
"Nakonec jsem sehnal takové krásné původní vnější kliky na dveře. Nadšeně jel za panem Příhodou do muzea pragovky a bylo po radosti. Řekl, jsou krásné, ale na moje auto nepatří," sdělil Doležal, kterému nezbylo než si kliky vyrobit sám.
Praga Piccolo byl zřejmě nejrozšířenějším osobním automobilem, který jezdil po československých silnicích. Vyráběn byl v v letech 1924 až 1941. "Celkem bylo vyrobeno asi 450 kusů, ale včetně modelů Cabriolet a Phaeton. S limuzínou, jako mám já, jsem se u nás ještě nesetkal," vysvětlil Doležal.
K dokončení vozu jeho majitele dohnala dcera, které slíbil, že až se bude vdávat, odveze ji Piccolem. "Najednou přišla a řekla, že se za půl roku vdává. Dělal jsem ve dne v noci, týden před svatbou ještě nebyla od čalouníka hotová sedadla. Ale stihl jsem to. Auto po čtyřiceti letech opět vyjelo," smál se Doležal.
Práce na veteránech však v Úštěku nekončí, v garáži stojí pomalu renovovaná další Praga Piccolo, tentokrát z roku 1930. A tři německá nákladní auta Garant, která měla vzduchem chlazený motor. "Z těch tří dám dohromady jedno, vyrobíme najížděcí rampu. Chci na něm vozit na srazy to piccolo. Veterán bude vozit veterána," dodal Doležal.
Jeden ze dvou amerických korábů v Evropě patří Tepličanovi
Velký rozruch budil také perleťově bílý "Američan" Auburn Speedster, který se vyráběl od roku 1926 do roku 1937 a jezdil s ním například Fred Astaire. Později se začaly vyrábět repliky těchto korábů, které pod kapotou mají 300 koní a touto verzí se proháněla i zpěvačka Madonna.
V Evropě jsou pouze dva kusy, jedno červené v Německu, druhé patří Jaroslavu Mayerovi z Teplic. Má obsah 5,3 litru, nádrž na 30 galonů, motor vortec hummer a i s dovozem jeho pořízení vyjde na dva miliony korun. "Máme ho čtyři roky. Je to takové větrné auto. Do šedesáti kilometrů v hodině to jde, když jedete víc, i v létě musíte mít rukavice a čepice," smál se před odjezdem na start veteránů Mayer.
Závodníky čekal po odjezdu ze zámku trasa Českým středohořím přes Zubrnice na zámek v Ploskovicích. Jeden z veteránů ji kvůli prasklému peru musel vzdát. Po obědě pak cesta do Litoměřic a zpět přes Žitenice a Malečov do Velkého Března.
Cestou posádky čekalo sedm zastávek. Na některých závodníci odpovídali na sadu otázek, jinde házeli klínovým řemenem, převáželi vodu nebo se museli rozjet, aniž by poničili sirku za zadním kolem. A kdo vyhrál? "Přece každý, kdo se zúčastnil, dojel a dobře se bavil," řekl ředitel závodu Zahrádka.
