„Nadšenců, kteří chtějí ukazovat velké fotografie mravenců a pavouků majících ve skutečnosti čtyři nebo pět milimetrů, je hrozně málo, protože je vidět každá chyba,“ vysvětlil Krásenský.
Sám se pavouků a mravenců nebojí, protože s jejich focením má dlouholetou zkušenost.
Jako entomolog ví, kde které pavouky, brouky a mravence hledat.
Záběry jsou z okolí
Navíc se naučil používat speciální techniku rozptýleného světla, takže fotky nejsou přesvícené. A učí to při svých kurzech i další zájemce.
Jeho mostecká výstava, která v muzeu potrvá do 25. září, má jméno Malí velcí zabijáci. I když je název hrozivý, člověka se netýká. Má jen naznačit, že jde o pohled do mikrosvěta drobných živočichů.
„Je to míněné tak, že jsou zabijáci hmyzu, ostatních bezobratlých. Mravenci, aby se uživili a vychovali další generaci, musí vraždit různé housenky, brouky, motýly. Potřebují bílkovinu, aby přežili,“ vyprávěl Krásenský u fotografií.
K nim přidal i krátké komentáře, takže divák se dozví, který pavouk je vzácný nebo to, že mravenci žijí často ve společnosti mšic.
Není bez zajímavosti, že většina snímků, jichž jsou na výstavě čtyři desítky, vznikla právě v okolí. „Dost věcí jsem fotil v okolí Jezeří a v arboretu pod zámkem. Pak na vrchu Zlatník, část je i z oblasti Lužice za Mostem,“ řekl.
Nesmí chybět trpělivost a preciznost
A něco fotil u rybníka s rákosím, který je u přesunutého mosteckého kostela Nanebevzetí Panny Marie. „Tady je všechno všude,“ ujišťoval entomolog, který to považuje za výhodu pro toho, kdo by chtěl dělat podobné fotky.
Jeho návod je přitom jednoduchý: vyberte si v atlasu třeba běžného pavouka, zjistěte, kde žije, kdy se tam nejvíc vyskytuje - a jdete najisto.
Vedle makroobjektivu jsou ale potřebné i další věci do „výbavy“, hlavně trpělivost a preciznost. Právě proto, aby nedošlo k chybě, která fotku zkazí.
Sám Krásenský se k focení dostal právě přes pavouky a mravence. Těmi se zabývá od roku 1984, o tři roky později je začal i fotit.
„Začal jsem to dělat kvůli dokumentaci. Brouk v krabici je jedna věc, fotka z přirozeného prostředí je věc druhá. A to mě baví. Dnes se to dokonce zvrhlo do fáze, že víc fotím, než brouků seberu. Přijde mi to zbytečné, navíc většinu materiálu už mám,“ dodal Krásenský.
