Starostka Litvínova Kamila Bláhová v Senátu uvedla, že za posledních pět let odešlo z města kvůli špatným životním podmínkám přibližně 2 500 lidí a to především vysokoškolsky vzdělaných.
Litvínov a Horní Jiřetín, které prolomení těžebních limitů ohrožuje nejvíce, na jejich zachovaní trvají. Podle starosty Horního Jiřetína Vladimíra Buřta byly limity v roce 1991 stanoveny především proto, aby umožnily obnovu pánevních okresů. Pokud by ale těžba ve velkolomu ČSA pokračovala za hranice limitů, tak by muselo zmizet zhruba 180 domů a to by podle starosty vedlo k zániku celého města.
Litvínov by se zase stal ještě méně atraktivní než dosud. Lom by totiž končil pouhých 500 metrů od nejbližších domů. Navíc by narostla hladina hluku i množství prachu.
Těžaři a horničtí odboráři naopak v Senátu argumentovali tím, že v případě zachování těžebních limitů by bylo ohroženo uplatnění 1359 zaměstnanců pracujících v dole ČSA a dalších 432 lidí pracujících pro dodavatelské společnosti. Také cena tepla pro čtyři miliony lidí v Česku by vzrostla. Za limity je totiž podle nich 750 milionů tun kvalitního hnědého uhlí.
Rozhodnutí by mělo padnout do konce roku
Nejistota na obou stranách by mohla skončit již do konce tohoto roku. Ještě během června bude mít ministerstvo v ruce dvě analýzy, které mu pomohou v rozhodování. První z nich se bude věnovat sociometrickým dopadům různých variant další těžby. Druhá pak stanoví množství uhlí, které je potřeba pro výrobu tepla a elektřiny.
„Nepochybnou prioritou bude zajistit, aby uhlí bylo především k dispozici pro teplárenství, kde je uhlí obtížně nahraditelné,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc po veřejném slyšení.
Do konce srpna je doplní studie dopadů tohoto rozhodnutí na životní prostředí. „Spolu se zmíněnými analýzami obdrží vláda od ministerstva doporučení, jak se rozhodnout,“ dodal náměstek.
