Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z adeptů na jaderné úložiště jsou nejvstřícnější obce na Lounsku

  • 6
Obce Blatno a Lubenec na Lounsku jsou nejvstřícnější z lokalit vhodných pro vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Pokud budou souhlasit s průzkumnými pracemi, dostanou už v příštím roce ze státního rozpočtu několik milionů korun. Zastupitelé obou obcí sice zatím s průzkumy nesouhlasí, ale narozdíl od jiných je ani zcela nevylučují.

"My bychom nebyli proti, ale musíme mít záruku, že souhlas s průzkumem neznamená zároveň souhlas s úložištěm," říká starosta Lubence Bohumil Peterka.

Místa pro úložiště

Místa vytipovaná podle předběžných geologických průzkumů jako lokality vhodné pro jaderné úložiště:

Ústecký kraj: mezi obcemi Blatno a Lubenec na Podbořansku

Vysočina: tři lokality, a to u Rohozné, u Budišova a u Stříteže

Jižní Čechy: dvě lokality, u Lodhéřova a u Jistebnice

Plzeňsko: u Pačejova na Klatovsku

V Česku je pro úložiště vytipovaných sedm lokalit (viz box). "Průzkumy musejí probíhat ve všech," upozornil na další podmínku Severočechů starosta Blatna Václav Beneš.

Všechny dotčené obce ale zatím úložiště odmítají a většinou nesouhlasí ani s průzkumy. Blatenští a Lubenečtí jsou tak nejvstřícnější. Se Správou úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) jednají.

"Také se na nás ostatní dívají tak trochu jako na černé ovce, že se správou komunikujeme. Třeba Jihočeši jsou jednoznačně proti. Jednání se přitom ale také zúčastňují," dodal Peterka.

Za peníze opravíme kostel

Obyvatelé obcí se většinou hlubinného úložiště obávají. Někdo nevěří, že bude vyhořelé palivo z jaderných elektráren uložené zcela bezpečně, jiní mají strach, že úložiště sníží ceny nemovitostí.

"Nevěřím tomu, že je to absolutně bezpečné. Bojím se radioaktivity, která z toho může nějak unikat," říká starší paní před nákupním střediskem v Lubenci.

Další oslovená mladá žena tak radikální ale není. "Všude je něco. Třeba na Mostecku mají chemičku. Spíš bych to asi nechtěla. Ale průzkum? Ten by mi nevadil. Aspoň by se konečně opravil celý kostel," ukazuje na památku.

SÚRAO začíná tlačit čas. Správa dostala za úkol, aby do roku 2015 vybrala dvě nejvhodnější lokality. V roce 2025 už musí někde úložiště budovat (více zde). Přesvědčit obce k souhlasu alespoň s průzkumnými pracemi chce SÚRAO i prostřednictvím finančních kompenzací. Ty jsou právě součástí rozpočtu na příští rok.

Za průzkum až čtyři miliony ročně

"Současný, vládou schválený, rozpočet SÚRAO skutečně počítá již příští rok s poskytováním příspěvků obcím v lokalitách, kde budou zahájeny průzkumné práce," potvrdil Jan Prachař pověřený vedením správy.

"Výše příspěvku pro každou obec může činit až 4 miliony korun ročně, a to po celou dobu průzkumu, až do vyhodnocení poslední lokality," doplnil Prachař.

Místo, kde potom úložiště skutečně vznikne, má zatím od státu slíbené 3 miliony korun ročně.

Co se stane, když žádná lokalita nebude souhlasit ani s průzkumem, ani s průzkumnými pracemi? "To je právě otázka. Dosud pořád tvrdili, že když se s nikým nedohodnou, tak to padne. O žádném vyvlastňování nebyla řeč. Ale je otázka, jestli teď na obce neporoste tlak," upozornil lubenecký starosta Peterka.

Pro energetiku jsou jaderné elektrárny důležité. Vyhořelý odpad se ale musí někde trvale skladovat. Zatím je v meziskladech.