Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Advokátka zakládá v Litvínově waldorfskou školu, otevře příští rok

  8:08aktualizováno  8:08
Advokátka Zuzana Štěpánová chce příští rok v Litvínově otevřít waldorfskou základní školu. V ní se žáci učí vlastním tempem a mají především objevovat svůj potenciál. Štěpánová počítá s tím, že nebude snadné sehnat učitele a že budou někteří rodiče tápat ve slovním hodnocení.

Zuzana Štěpánová. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

Ještě než se Zuzana Štěpánová stala matkou, přečetla si článek o školce fungující na základě waldorfské pedagogiky. Tehdy se rozhodla, že přesně takovou formu vzdělávání by chtěla pro své budoucí děti. Pak se s rodinou přestěhovala z Prahy do Litvínova, kde ale žádné takové zařízení nebylo.

Fotogalerie

Proto nejprve založila spolek Krušnohorská waldorfská iniciativa a před rokem spolu s jeho dalšími členy ve městě otevřela školku tohoto typu. Její fungování si pochvaluje. Rozhodla se na ni navázat waldorfskou základní školou.

Proč u vás vyhrála waldorfská pedagogika a ne třeba Montessori? Čistě proto, co jste si přečetla, nebo na i na základě zkušeností?
Waldorfská pedagogika na mě při čtení toho článku okamžitě zapůsobila. Že je z mého pohledu tou správnou, jsem se definitivně utvrdila poté, co jsme se přestěhovali do Litvínova. Syn pak rok navštěvoval Montessori školku v Mostě a já zkrátka měla pocit, že mi něco chybí.

V jakém smyslu?
Montesori je podle mých zkušeností taková více ohraničená ve smyslu: tady je můj stoleček, tady musíme sedět v kruhu. Já jsem liberálnější typ. Mně se příčí děti nějak více komandovat. Chyběl mi větší prostor pro tvořivost, pro dětskou fantazii.

Takže ve waldorfské škole a školce se dítěti příliš neříká, co má dělat?Nástrojem waldorfské učitelky je rytmus. Děti vědí, jaký je režim dne, týdne. A rytmus pomáhá nést všechny aktivity bez nebo s minimem výslovných příkazů.

Zuzana Štěpánová

  • Narodila se 10. července 1980 v Boskovicích.
  • Vystudovala práva na brněnské Masarykově univerzitě.
  • Do Litvínova se přestěhovala kvůli manželovi, jenž z města pochází.
  • Má dvě děti, šestiletého syna a čtyřletou dceru.

Můžete tedy jasně popsat ty rozdíly mezi oběma směry?
Montessori má motto: Pomoz mi, abych to dokázal sám. Děti vyrůstají s vědomím vlastní zodpovědnosti. Z mého pohledu je Montessori pedagogika více individualistická. Waldorfská je víc o tom, aby dítě poznalo samo sebe, objevilo svůj potenciál. Primárně se nesoustředí na výkon, na soutěžení. Výuka je v tomto směru vedena tak, aby si žáci chtěli nepřímo pomáhat. Oba směry každopádně kladou velký důraz na to, aby děti měly nějaké hranice. Rodiče si často myslí, že dají potomka na školu s alternativní výukou a ono jim vyroste jako dříví v lese. To ale není pravda.

Má podle vás waldorfská pedagogika nějakou nevýhodu?
Při předchozí odpovědi jsem to už tak trochu nakousla. Nevýhodou je, že pro veřejnost je to stále poměrně dost neznámý směr. Já sama musím často vysvětlovat, že to nejsou nějaké bláznivé školy bez výchovy a hranic.

Jak probíhá výuka ve waldorfské škole?
Děti se učí prožitkem. V podstatě to vypadá, jako kdyby si žák hrál. Několik hodin je věnováno epochálnímu vyučování, kdy děti řeší i třeba tři týdny jedno téma a učí se ho v souvislostech. Výuka nestojí tolik na učebnicích. Je velmi hluboce propracovaná metodika práce s jednotlivými temperamenty dětí, tak aby je pedagog mohl vést k co nejúspěšnějšímu uplatnění v životě, učí je pracovat s jejich slabými stránkami. Hlavním cílem je rozvíjet potenciál každého dítěte individuálně. Proto je výuka pomalejší. Například některé děti se naučí psát až na konci druhé třídy. Celá ta pedagogika vychází z vývojové psychologie a z toho, že každé dítě je jiné. Některé je už v první třídě na něco zralé, jiné ne. Takový žák se ale stejně danou věc naučí, jen později, jak odpovídá jeho vývoji.

Takže každý se učí jinak rychle?
Ano. Ale i ve waldorfské škole samozřejmě splňujete rámcový vzdělávací program. Je jasně dáno, co má dítě umět po pěti letech. Jak mu to ale rozložíte, je na vás. Takhle funguje spousta soukromých škol. Byť je ve waldorfské škole ta výuka pomalejší, tak dítě ve finále ty potřebné znalosti má.

Příklad: Rodiče, kteří u vás ve škole budou mít dítě ve druhé třídě, se najednou budou muset přestěhovat někam, kde waldorfská škola nebude, jen klasická základní škola. Zvládne dítě ten přechod?
Slyšela jsem, že ano. Je každopádně potřeba si dopředu dobře rozmyslet, co pro své dítě chcete. Vím o případu, kdy jedna maminka stáhla své dítě z waldorfské školy, protože neumělo o prázdninách mezi první a druhou třídu během pobytu na letním táboře něco přečíst, zatímco dítě z běžné základní školy ano. Každý rodič si proto musí vše řádně zvážit.

Přijde mi, že tato výuka je až extrémně náročná pro učitele...
Připouštím, že najít kolektiv pedagogů může být problém. Několik už se nám jich přihlásilo, ale žádný nemá waldorfské vzdělání. Musejí projít tří až pětiletým waldorfským seminářem. Na učitele jsou ve waldorfské škole opravdu velké nároky. Musí rozeznat potenciál a potřeby každého dítěte. Výuka vyžaduje velkou přípravu.

Mohou se rodiče spolehnout, že u vás najdou právě takové učitele?Děláme pro to maximum. Určitě budeme mít podmínku, aby ten člověk zahájil studium waldorfského semináře. Musí počítat s tím, že nezůstane takzvaně stát na místě, ale že se bude muset vyvíjet a posouvat dopředu.

Budou kantoři podle vašich vysokých nároků také ohodnoceni?
Určitě je hodlám platit lépe než v jiných školách. Musím být fér. Chci po nich extra výkon, tak jim musím dát extra mzdu.

Jak bude ve škole vypadat hodnocení?
Do sedmé třídy je slovní. Hodnotí se vždycky pokrok toho daného dítěte. Pak se přejde na známky, aby si na toto hodnocení dítě zvyklo.

Slovní hodnocení vnímá poměrně dost lidí rozporuplně...
Lidé na to skutečně nejsou připravení. Pedagog ale nemůže dítě škatulkovat podle známek. Podle mého je známkování demotivující. Několikrát jsem od jiných kamarádek slyšela argument, že například v první třídě žák určitě chce vidět tu velkou jedničku. Ale to, aby ji chtěl, ho naučíme my, protože ji přinese a my se kolem něj seběhneme a chválíme ho. Co když pak ale přinese dvojku? Hned to působí negativně na jeho psychiku. Jsem připravená na to, že hodnocení budeme muset takzvaně dovysvětlovat. Říká se, že vizitkou waldorfského učitele je, když jeho bývalý žák ve svých čtyřiceti nebo padesáti letech nebere pravidelně žádné léky, nemá vysoký tlak a cholesterol. Pak si ten učitel může říct, že ho učil dobře.

Jinými slovy, když se budu stresovat špatnými známkami, podepíše se to na mém zdraví v pozdějším věku?
Určitě se to musí někde projevit.

Vy tedy asi nemáte klasické školství v lásce...
Takhle to není. Já jsem byla velmi úspěšný žák a student. Typický jedničkář bez jakýchkoli problémů. Učitelé mě vždy akceptovali. Ale každý to tak nemá. Přijde dítě, které ten intelekt prostě nemá takový a začne být známkované. Kde pak má hledat motivaci? Sportovec také nedělá to, co mu nejde.

V jaké fázi je váš záměr ohledně založení školy nyní?
Město se zřízením školy souhlasilo, což bylo nutné k tomu, abychom mohli udělat další krok – podat žádost na ministerstvo školství. Do konce roku bychom měli vědět, zda nám školu povolí. Nečekám, že by mělo dojít k nějakému problému.

Kolik bude činit školné?
Ještě jsme o tom definitivně nerozhodli. Mělo by se pohybovat kolem dvou tisíc měsíčně. Bude to určitě méně než ve školce, kde teď rodiče platí tři tisíce měsíčně. Provoz základní školy je lépe financovaný ze strany státu a celkově se k tomu provozu vážou menší nároky. Třeba tisíc korun je ale zase nedostačující.

Kde bude škola sídlit?
Chtěli bychom využít objekt bývalé školy ve Smetanově ulici. Ten dům se mi hodně líbí a navíc má skvělou polohu. Město, jeho vlastník, je tomu nakloněné.

Je to hodně zchátralý dům, jehož oprava by vyšla na spoustu peněz...
To si samozřejmě uvědomujeme. Většinu peněz bychom chtěli získat z dotací.

Oprava by si zároveň vyžádala hodně času. Určitě víc než jen do příštího září...
Do dokončení opravy bychom byli jinde. Počítáme s tím, že budeme dva až tři roky v přechodných prostorách. Líbil by se mi Radniční sklípek, protože bychom tam zároveň mohli mít svou zdravou školní jídelnu a navíc je hned vedle budovy, o kterou stojíme. Sklípek ale nehodláme kupovat, jen bychom si ho pronajali. Radnice by to mohla přivítat, když se jí tam tak dlouho nepodařilo sehnat nájemce a už se kvůli tomu dokonce pokusila objekt prodat.

Kolik tříd plánujete naráz otevřít?
Každý rok jednu, zápis bude vždy probíhat do první třídy a bude samozřejmě možný přestup do už otevřených ročníků. Kdyby došlo k tomu, že bychom otevření školy o rok odložili, pak bychom otevřeli dvě, první a druhou.

Aha, takže září 2017 nemusí vyjít?
Zřízení školy je hodně složitý proces a i tohle je možné. Ale věřím, že dokážeme školu otevřít příští září.

Dobře, počítejme s variantou, že se to podaří. Kolik dětí by v té první třídě mělo být?
Maximálně dvacet. Možná tu kapacitu ale ještě snížíme. Podle odborníků je ideální počet šestnáct.

Jak to bude se školní družinou?
S tou samozřejmě počítáme, protože v dnešní době to bez ní nejde..





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nové policejní uniformy ze speciálních materiálů
Policisté v Ústeckém kraji chybí, noví většinou neprojdou psychotesty

Na pět desítek policistů schází do plného stavu v Ústeckém kraji. Podle vedení policie noví uchazeči nepřicházejí kvůli nižšímu platu. Podmínky přijetí se ale...  celý článek

Místo nehody u autobusové zastávky v Hrobu. Díra na boku zdi je po nárazu auta.
V Hrobu řídil bratr patnáctileté, zní z Facebooku. Policie to prověřuje

Vyšetřování úterní nehody v obci Hrob na Teplicku, kde auto srazilo dívku s kočárkem, se zřejmě protáhne. Na sociálních sítích se totiž začaly objevovat...  celý článek

Ústecký neurochirurg Petr Vachata.
Operujeme až deset těžkých úrazů krční páteře ročně, říká neurochirurg

Německý řidič utrpěl při nedávné nehodě v Teplicích vážné zranění páteře. Podobné případy ale lékaři v Ústí nad Labem zvládají. „U velmi těžkých úrazů páteře...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.