Vzácný kancionál skončil v trezoru, v Třebenicích nebyl v bezpečí

Do trezoru Státního archivu v Litoměřicích přibyla velmi vzácná umělecká památka - Třebenický kancionál, který vznikl koncem 16. století. Převezli ho sem z nedalekých Třebenic, jimž kostelní zpěvník patří. V archivním trezoru totiž bude lépe zabezpečený než na radnici, kde byl doposud uložen.

"U nás je na základě smlouvy, budeme se o něj starat. Jinak ale zůstává majetkem města Třebenice," řekl litoměřický archivář Vítězslav Lisek.

Třebenický kancionál

V letech 1574 až 1578 ho vytvořil zemský geometr Matouš Ornys z Lindperka. Kancionál je zpěvník, který využívali zpěváci na kůru v kostele. Třebenický kancionál, který je neobvykle celý psaný v češtině, je 66 centimetrů dlouhý, 46 cm široký a 22 cm vysoký. Váží 37 kilogramů a je složený ze 490 pergamenových listů a 29 barevných obrazů. Kožené desky jsou zdobené reliéfy svatých. Vše drží pohromadě umělecky tepané mosazné spony a kování.

Téměř 40 kilogramů vážící kancionál je důkazem významného postavení i bohatství Čechů v někdejší smíšené česko-německé oblasti. Zpěvník je totiž kompletně psaný v češtině, což v době, kdy se v kostelech zpívalo spíš latinsky, nebylo obvyklé.

O bohatě malovaný a zdobený zpěvník usilovalo už před stoletím pražské Národní muzeum. Tehdy se jej ale Třebeničtí odmítli vzdát. "Starostou byl velký vlastenec Václav Pařík, který česky psaný kancionál považoval za důležité posílení českých obyvatel," řekl Lisek.

Středověkých kancionálů se v Česku nedochovalo moc. Třebenický zpěvník je navíc zajímavý vedle uměleckého zpracování hlavně tím, co říká o době svého vzniku. Je kališnický, což dokládá udržení silné husitské tradice v okolí. A také byl velmi drahý.

Kostelní zpěvník v ceně pěti selských usedlostí

"Jeho pořízení stálo přes šest set míšeňských kop, za což se tehdy dalo pořídit pět selských usedlostí. Je tedy i důkazem bohatství Čechů v tehdejších Třebenicích," upozornil Lisek. Nejvýznamnější dárci jsou také v kancionálu vyjmenovaní.

Kromě církevních výjevů je zpěvník zajímavý i tím, že jeden z obrazů ukazuje zasedání třebenické městské rady. Na texty, podle nichž zpívali lidé na kostelním kůru, je použité novogotické kreslené písmo. Noty jsou částečně černé, částečně modré, z velké části podložené zlatými plíšky, což zvyšuje uměleckou hodnotu.

V roce 1782 se majitelem zpěvníku staly Třebenice, které jej vlastní dodnes. Kancionál se stěhoval několikrát mezi třebenickou farou a radnicí, za druhé světové války jej místní vlastenci ukrývali. V 80. letech minulého století byl restaurován.

Nyní je znovu ukrytý proto, aby se památka zachovala bez poškození. "Jsme rádi, že kancionál máme, je krásný. Badatelé si jej budou rádi prohlížet. Ale uvidí jen digitalizovanou kopii, je zbytečné ničit originál," uvedl Lisek.