V podzemní kryptě je jen obrovský sarkofág, v němž nejspíš spočívají ostatky průmyslníka. Je vyrobený ze čtyř kusů zeleného diabasu, kamene, který se těží u Šluknova. V kryptě pak jsou vidět zbytky rakví a zničená výzdoba.
„Už jsme udělali první krok k záchraně. Máme zpracovaný projekt na přístřešek, kterým bychom stavbu překryli, aby dál nechátrala. Vyšlo by to asi na milion korun ,“ přibližuje starosta Krásné Lípy Jan Kolář.
Do dalších prací se ale město pouštět nechce, zdůvodňuje to tím, že není vlastníkem.
Hrobka je totiž státu, Krásné Lípě patří pouze pozemek, na kterém stojí. O tom, že by převzalo památku do své péče, přitom město neuvažuje.
Památkáři nabízejí městu pomoc
Varianta s Krásnou Lípou jako vlastníkem hrobky by opravu výrazně přiblížila. „Jsme následně městu schopni pomoci po odborné stránce, ale i se získáním peněz na opravy,“ ubezpečuje Tomáš Brož z Národního památkového ústavu.
„Vzhledem k unikátnosti stavby by bylo dokonce možné získat dotace na celkovou rekonstrukci z programu na záchranu architektonického dědictví,“ podotýká Brož.
Další miliony by pak spolkla obnova nedávno objevené mozaikové výzdoby.
„Je to výzdoba, která už není téměř nikde k vidění. Jsou tu takzvané zlaté tesery, malé kostičky ze skla, jejichž vrchní vrstvu tvoří zlato,“ říká restaurátorka Magdalena Kracík Štorkánová.
Jediná Raschdorffova stavba v Česku
Dittrichova hrobka je jediná stavba, kterou slavný císařský architekt Julius Carl Raschdorff postavil za hranicemi Německa. Raschdorff je mimo jiné i autorem berlínské katedrály či hrobky německého císaře Fridricha III. v Postupimi.
„Dittrichova hrobka je jeho vrcholné dílo, stejně jako výzdoba je vrcholným dílem krásnolipského rodáka malíře Augusta Frinda,“ upozorňuje památkář Brož.
Hrobka je i důmyslně technicky propracovaná a je dokonce vytápěná. Nedaleko ní ještě stojí malá kotelna.
„Proč byla vytápěná, dodnes nevíme. Pravděpodobně proto, aby se v podzemí stavby, kde byly uloženy jednoduché zinkové rakve, dodržovala hygiena při uložení ostatků,“ nabízí Brož jednu z možností.
Napovídá tomu i důmyslné odvětrávání krypty. Možná se ale topilo jen kvůli tomu, aby v kapli bylo teplo při mších,“ poznamenává památkář.
