„Stavba už začala, je ve fázi budování přípojek, komunikací... V současné době hledáme možnosti financování a zajištění odpadu v rámci kraje,“ uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová (o záměru jsme psali zde).
Spalovna má přijít na 3 miliardy korun a ročně zlikvidovat 150 tisíc tun odpadů. Kde se firmě podaří sehnat potřebné peníze, ale není momentálně jasné. Evropská komise rozhodla, že do roku 2020 nebude v České republice podporovat stavby spaloven.
Původně se uvažovalo o tom, že by spalovna mohla být financovaná za podpory Ústeckého kraje, který s druhou spalovnou v Komořanech počítá ve svém plánu odpadového hospodářství. Důvodem je totiž skutečnost, že podle zákona v roce 2024 musí v celé zemi skončit ukládání komunálního odpadu na skládky.
Krajská samospráva však svůj postoj přehodnotila. „Je to soukromá investice, spalovna si finance na stavbu musí najít sama,“ řekla vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství kraje Monika Zeman.
Skládka Celio je téměř plná
Podle Kučerové zajištění investičních prostředků není nejzásadnější problém. „Česko má bohužel nejnižší poplatek za ukládání komunálního odpadu na skládky, a proto nedává výstavba spalovny komunálního odpadu v současné době ekonomický smysl,“ sdělila.
Změnit by to podle ní mohl nový zákon o odpadech, ten je ale v nedohlednu. „Jsme připraveni, po schválení nezbytné legislativy může být nová spalovna do dvou let zprovozněna. Snad situace nedopadne typicky česky, tedy že si v roce 2024 řekneme, že nemáme jiné řešení, a budeme skládkovat až do roku 2030...,“ zmínila Kučerová.
Přestože se kraj nechce na financování stavby spalovny podílet, věří, že k jejímu vybudování nakonec dojde.
„Spalovna má všechna povolení i EIA a věříme, že začnou stavět. Jinak si nedovedu představit, kam by se odpad dával. Jednáme i o jiných alternativách, ale se spalovnou stále počítáme. Skládka Celio je už téměř plná,“ poznamenal ústecký hejtman Oldřich Bubeníček.
To ovšem správci skládky, kam se ročně přiveze 100 tisíc tun odpadu, vyvracejí. „Můžeme fungovat ještě 15 let. Na skládce končí jen polovina odpadu, druhou, vytříděnou část dál využíváme. Většinou energeticky, ale také vyrábíme například kompost,“ uvedl Jindřich Kauca, ředitel skládky Celio u Litvínova.
Drahá likvidace odpadu
Likvidace komunálního odpadu není levná. Pro představu, v roce 2014 za ni města a obce v kraji zaplatily 704 milionů korun. Kvůli zákazu skládek budou muset víc třídit a přejít na nové způsoby likvidace.
Kraj proto na letošek připravil dotační program, kde je 10 milionů korun. Pokračovat bude i v dalších letech. „Program je příspěvkem kraje na zmírnění finanční zátěže obcí, kterou změna vyvolá. Ceny likvidace odpadu asi porostou,“ upozornil hejtman.
Cílem dotací je proto co nejvíc snížit objem směsného odpadu. Obce a města mohou žádat dotaci na nádoby pro tříděný odpad, vozy na svoz, modernizaci třídíren a překladišť či dotřiďovací linky.
„Minimální výše dotace je 30 tisíc korun, nejvyšší půl milionu. Vždy je ovšem spoluúčast obce nadpoloviční,“ přiblížil Bubeníček.
Dotační projekt nyní musí schválit krajské zastupitelstvo, které se koná 24. dubna. „Pak bude určený termín, od kdy lze o dotace žádat,“ poznamenala mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
