Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kvůli výstavě mám teď doma holobyt, říká sběratel ohýbaného nábytku

  10:46aktualizováno  10:46
Ústecké muzeum vystavuje ohýbaný nábytek, který vynalezl německý truhlář Michael Thonet. Z celkem 130 kusů vystavovaných artefaktů jich 90 patří sběrateli Tomáši Brejníkovi z Litoměřic. „Nyní mám doma holobyt, jsem úplně bez nábytku,“ směje se pětatřicetiletý sběratel.

Sběratel Tomáš Brejník prodává ohýbaný nábytek po internetu po celé Evropě, nejvíce do Švýcarska, Německa a Rakouska. | foto: Vladimír Mayer, 5plus2.cz

Výstava se jmenuje Thonet a jeho severočeské ozvěny. Proč? Thonet tu neměl továrnu.
Neměl, ale prodával do celého světa a právě na severu Čech se nachází velké množství jeho výrobků a jsou tu dokonce zajímavé kousky, které nenajdete v žádném katalogu. Například tu máme sklápěcí křeslo z prvního ústeckého kina London. Vlastníme 140 katalogů a v žádném jsme ho nenašli. Je to zvláštní a unikátní artefakt a nelze zjistit, kdo ho vyrobil.

Fotogalerie

Inspiroval také nějaké výrobce ze severu Čech?
Ano, na výstavě například máme židle děčínské firmy Edvard Flascher, která však v silné konkurenci vydržela jen mezi léty 1883 až 1903. Další dva výrobci pocházeli z okolí Litvínova.

Kde se vzala vaše láska ke starému ohýbanému nábytku?
Historii se věnuji celý život, jako desetiletý jsem si obkresloval egyptské znaky, ale čím jsem starší, tím mě zajímají modernější dějiny. Ovlivnilo mě i rodinné zázemí, maminka vystudovala uměleckou školu a žili jsme v historicky zařízeném bytě.

Thonet

Německý truhlář Michael Thonet vynalezl ohýbaný nábytek tím, že na vnější stranu dřeva přiložil železný pásek. Ten následně při ohýbání pomocí páry neumožnil vnější vrstvě dřeva se roztahovat a dřevo nepraskalo.

Díky tomu vznikla před bezmála 200 lety jednoduchá, lehká, pevná, elegantní a také levná židle lidově zvaná „thonetka“.

Ústecké muzeum nyní vystavuje ohýbaný nábytek v nejrůznějších formách.

Návštěvníci uvidí poutavé dobové katalogy, miniaturní verze nábytku pro panenky a další předměty. Výstava potrvá do 14. 2. 2016

Jak se z vás stal sběratel a prodejce?
Před deseti lety jsem rekonstruoval byt ve starší vilce a sháněl jsem do něj nábytek v historickém stylu. Koupil jsem si čtyři židle „thonetky“ a následně k tomu stůl a věšáky. Tím to začalo. Pak jsem si sehnal katalog, kde bylo 1 400 druhů mobiliáře, kterým lze vybavit téměř celý byt. To mě zaujalo, chtěl jsem mít interiér v jednotném stylu. Klasický německý historismus byl na mne moc masivní a ne moc pohodlný, kdežto Thonet zavedl již moderní ergonomii a výrobky ze začátku 19. století jsou funkční a pohodlné. Mám také galerii v litoměřickém bytě, ale většinou prodávám nábytek po internetu. Dodávám ho po celé Evropě, nejvíce do Švýcarska, Německa a Rakouska.

Kolik už jste do svého koníčka investoval?
O tom bych se nerad zmiňoval, ale menší domek by se už za to dal postavit...

Jaký vlastníte nejdražší kousek?
Máme tady dvě židle Thonet předprůmyslové výroby. Jsou unikátní tím, že se ještě nejedná o ohýbaný masiv, ale o ohýbané svazky dýhy a hranolů. Cena těchto židlí je v řádech statisíců korun.

Kde jste je sehnal?
Od staršího pána ze Slovenska. Nekoupil jsem je, ale vyměnil za sadu vzácných židlí z první řady katalogu Thonet, které jsem sháněl po celé Evropě téměř rok.

Je nějaký kousek nábytku, který momentálně toužíte získat?
Jednám o koupi unikátní židle Number 21, je velice vzácná. Už jednu mám, ale ne variantu z katalogu.

Co to znamená?
Thonet měl už kolem roku 1900 asi 1 500 výrobků v katalogu a prodával přes milion výrobků ročně, přesto dokázal dodat jakoukoliv drobnou změnu na přání. Například místo sedací části ve tvaru lichoběžníku vám udělal kulatou. A já právě vlastním jednu tuto upravenou židli a sháním tu originální z katalogu.

Prý také máte vzácný kus nábytku, který vlastní v Česku už jen další tři majitelé. O co se jedná?
Jde o houpací lehátko „7 500“ z 80. let 19. století pojmenované pragmaticky podle katalogového čísla. Představuje vůbec nejobdivuhodnější produkt Thoneta ukazující úplnou mez jeho vynálezu ohýbání dřeva. Základní prvek lehátka tu totiž tvoří přes pět metrů dlouhá tyč. Její ohýbání bylo velmi náročné a použitelných byly z deseti kusů jen dva. Proto také šlo o velmi drahý výrobek. To ostatně platí i z dnešního sběratelského pohledu.

Pro koho Thonet svůj nábytek vyráběl?
Pro běžné domácnosti, protože v té době to byl konzumní nábytek. Drahé byly jen židle dělané na zakázku z drahých dřev. Největší přínos Michaela Thoneta byl ten, že přenesl výrobu nábytku z manufaktury do továren a začal na trh chrlit tisíce kusů nábytku. Díky tomu si ho mohli dovolit i chudší lidé.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rostislav Polášek se snaží tým rychle doplnit o zkušené lékaře. Zatím ale...
Liberecké nemocnici chybějí kardiologové, na pomoc jezdí lékaři z Prahy

Nemocnici v Liberci chybějí kardiologové. O nemocné se sem jezdí proto starat lékaři z Prahy. I přesto ale musejí některé pacienty záchranáři převážet do...  celý článek

Dnešní pohled na rozpadající se objekt Karlova údolí.
Ruina lázní nemusí přežít zimu, říká statik. Majitelé opravy nevzdávají

Kdysi vyhlášené rekreační letovisko Karlovo údolí u Šluknova, které jako ruinu na jaře koupili manželé Ema a Martin Bilinských, prohlédl statik. Jednu část...  celý článek

Nové policejní uniformy ze speciálních materiálů
Policisté v Ústeckém kraji chybí, noví většinou neprojdou psychotesty

Na pět desítek policistů schází do plného stavu v Ústeckém kraji. Podle vedení policie noví uchazeči nepřicházejí kvůli nižšímu platu. Podmínky přijetí se ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.