Těžba uhlí na místě starého Mostu v roce 1972

Těžba uhlí na místě starého Mostu v roce 1972 | foto: Stanislav Štýs

Výstava o rekultivacích hledala cestu na Hrad léta, ohrozili ji zloději

  • 5
Výstava fotografií rekultivovaných dolů pod Krušnými horami Země znovuzrozená mosteckého odborníka na obnovu krajiny Stanislava Štýse na Pražském hradě hledala cestu do těchto prestižních prostor čtrnáct let. Povedlo se to až na třetí pokus. Mezi tím ji ohrozili zloději.

Poprvé se měla expozice v Tereziánském křídle hradu představit už v roce 2001, kdy to Štýsovi slíbil prezident Václav Havel, když spolu projížděli severočeskými doly.

„Václav Havel přijel s významně zkreslenými názory na těžbu a rekultivaci. Věnoval jsem mu i jednu ze svých publikací. Odezvou z jeho strany byl významný názorový posun v pohledu na rekultivaci, začal ji hodnotit kladně. A když měl pak novoroční projev, tak jsem zaznamenal, že si rekultivační publikaci umístil do své knihovny,“ vzpomíná Štýs na debaty s prvním českým prezidentem.

Právě Václav Havel výstavu v Praze mosteckému odborníkovi na obnovu krajiny slíbil. Dokonce se začaly se Správou Pražského hradu projednávat i podrobnosti. „Všechno se vyvíjelo kladně, ale výsledkem byla nakonec stručná informace, že výstava schválena nebyla,“ poznamenává Štýs.

O několik let později před návštěvou druhého českého prezidenta v Ústí nad Labem narychlo připravil výstavu o rekultivacích na krajském úřadě. Václavu Klausovi se líbila, dokonce to uvedl do pamětní knihy. Štýs se proto připomněl a požádal znovu o instalaci expozice v Praze. Postup s řadou jednání i zamítavým výsledkem byl ale stejný jako poprvé.

Zloději ze skladu ukradli hliníkové rámy

Štýs, který své fotografie z rekultivací vystavoval na desítkách míst v Česku i Evropě, na expozici na Pražském hradě rezignoval. Loni mu ale pomohla náhoda: konzultacemi ohledně obnovy krajiny se prezidentské kanceláři připomněl, a když pak na Hradě jedna chystaná výstava odpadla, našel se prostor i pro Zemi znovuzrozenou.

Nebylo to však bez komplikací. Před třemi lety totiž Štýsovi neznámí zloději ze skladu ukradli hliníkové rámy pro velkoformátové fotografie, které mapují 60 let těžby a také nové využití krajiny. Zloděje policie nedopadla, na nové rámy nebyly peníze (o krádeži zde).

„Museli jsme náročným způsobem upravit výstavní prostor a vyrobit panely, neboť nebylo možné obrazy instalovat přímo na historické zdivo,“ dodal Štýs.

Ukázky toho, jak lze znovu oživit severočeskou krajinu, mají v Praze úspěch. Po týdnu fungování výstavy už se objevili zájemci, kteří by ji chtěli ukazovat v Česku i Německu, zájem je ze strany univerzit i měst. „Těším se hlavně na diskuse se studenty,“ dodal Štýs (rozhovor se Štýsem zde).