Geolog Vladislav Rapprich (vzadu) s německým kolegou hodnotí v terénu geologickou situaci v okolí Bad Gottleuby a Petrovic. | foto: Petr Kycl

Geologové hledají na severu Čech ideální trasu rychlovlaku do Drážďan

  • 32
Plány na stavbu vysokorychlostní železniční trati z Prahy do Drážďan dlouhé 123 kilometrů získávají konkrétní obrysy. Saští a čeští geologové totiž začali na severu Čech s prvním zkoumáním terénu pro trať, po níž by se měly vlaky řítit rychlostí 350 kilometrů v hodině.

„Máme úkol udělat studii a vybrat z navržených variant z geologického hlediska tu nejschůdnější. A nadefinovat i problémy, jimž je nutné se vyhnout,“ říká Vladislav Rapprich, geolog a vulkanolog z České geologické služby.

Česko-německý projekt je v režii Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Úkolem první fáze je vytvořit zjednodušenou geologickou mapu, kde budou zakreslené horniny s výrazně odlišnými technickými vlastnostmi, což je důležité znát při ražbě tunelů.

Jinak se razí tvrdé, jinak měkké, které se navíc musí hned vyztužovat. Také se vytvoří 3D geologický model území, který stavařům usnadní to nejlepší namodelování a umístění tunelů.

Při ražbě nesmějí porušit zásoby pitných vod, stará důlní díla pod Krušnými horami nebo stále chráněná ložiska nerostů. A hlavně se při ražení musí co nejméně měnit druh hornin.

„Jinak by se musel kompletně měnit způsob ražby, což stavbu výrazně prodražuje a zpomaluje,“ vysvětluje geolog.

Tunel dlouhý šestnáct kilometrů

Podle plánu povede rychlodráha z Prahy po levém břehu Labe až k Lovosicím, tam přes nový most překoná řeku a najede do tunelu dlouhého asi 16 kilometrů.

Ten povede skrz České středohoří a na povrch vyjede na ústeckém Střekově. Potíž bude vyzkoumat, kde skončí, a najít zde také místo pro stavbu dalšího mostu, po němž rychlovlak opět přejede Labe a zamíří na západní nádraží.

Odtud trasa povede táhlým obloukem kolem Trmic a Chabařovic k Chlumci, kde vlak vjede do asi 26 kilometrů dlouhého tunelu pod Krušnými horami a vyjede u německé Pirny.

Jedním z největších problémů je co nejlépe usadit trať u západního nádraží. „Zatáčka rychlovlaku musí být kvůli rychlosti opravdu táhlá s velkým poloměrem. A na západ od nádraží v okolí jezera Milada je spousta nestabilních výsypek. U Chabařovic pro změnu skládka toxických odpadů, jíž se musíme obloukem vyhnout,“ přibližuje geolog.

S kolegy byl před několika dny ve štole pod zámkem Jezeří. „Němečtí kolegové nemají šanci v detailu a zblízka vidět krušnohorský zlom, jehož zóna porušení je široká,“ poznamenává Rapprich.

„Ve štole kousíček pro představu vidí. Pak nás čeká najít nejvhodnější místo pro jižní portál tunelu u Chabařovic, což je další problematické místo,“ sděluje.

Protnutí další tektonické struktury

Tunel bude v některých místech 350 až 400 metrů hluboko pod masivem hor a hlavně v místě státní hranice protíná další významnou tektonickou strukturu.

„Musíme přesně proměřit a znát, jak tato struktura probíhá, jak je pevná nebo porušená, abychom věděli, co stavbaře čeká,“ dodává geolog, který oceňuje, že odborníci byli osloveni včas, aby řekli svůj názor.

„Ne až ve chvíli, kdy je například dálnice postavená a ujíždí. Snad situace kolem D8 vedla k ponaučení. V tomto případě spolupracujeme se SŽDC na výběru optimální varianty a můžeme se tak vyhnout problémům, které by stavbu prodražovaly a prodlužovaly,“ podotýká Rapprich.

Podle SŽDC má být stavba zahájena v roce 2028 a zkušební provoz v září 2035. Plán vychází ze zkušeností s přípravou a realizací modernizačních železničních staveb, a to při současné legislativě.

„Připravované změny zákonů mohou mít velký vliv na zkrácení času potřebného pro povolování stavby,“ upozorňuje mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Představení rychlodráhy Praha - Drážďany z ledna roku 2016:

20. ledna 2016