“Průzkum Pravčické brány pomohl odhalit některá její slabá místa. Zvýšeně namáhány jsou především její pilíře, avšak brána jako celek je stabilní. Lze v zásadě říci, že současné ani blízké příští generace se o ni příliš bát nemusí.” uvedl geolog Správy Národního parku České Švýcarsko Jakub Šafránek.
Vědcům do nitra brány umožnil nahlédnout georadar ve čtyřech hloubkových úrovních. Data z laserového skenování zachytila povrch Pravčické brány a umožnila přesné modelování jejího tvaru.
„Poslední měření navázala na ta z roku 2008. Ujistila nás o tom, že měření provádíme na správných místech,“ říká Šafránek.
Stav Pravčické brány však vědci nezkoumají jen jednou za několik let. Brána je pod neustálým dohledem.
„Pohyby Pravčické brány monitorujeme pravidelně, jednou za čtrnáct dní je měří ručně lidé ze skalní čety a na riziková místa neustále dohlížejí čidla, která by nás v kteroukoliv noční i denní hodinu upozornila na neobvyklý pohyb masivu,“ uvádí geolog.
Čidla se letos objeví i na levé straně
V současné době je pod dozorem jen část pravé strany skalního mostu, letos by se měla čidel dočkat i levá strana.
Geolog Jiří Zvelebil, který se pohyby skal v Českém Švýcarsku dlouhodobě zabýval, už před lety uvedl, že Pravčické bráně by pomohlo každoroční řádné omytí.
„To jistě kolega myslel s nadsázkou, ale samozřejmě že skálu čistíme od náletů. Zrovna loni jsme některé stromy odstranili. Další neinvazní tam necháváme, ty zatím masivu nevadí. Odstraňování dřevin postačí jednou za deset až patnáct let,“ říká Šafránek.
Šafránek nechtěl předjímat, jak by odborníci reagovali v případě, že by brána začala někde padat. „Pokud by odpadla jen malá část, nechali bychom to na přírodě, případně jen začistili další místa hrozící pádem. Jestliže by se zřítil nějaký velký blok, asi bychom zvažovali sanaci,“ řekl jen.
Na vrchol bude přístup i nadále zakázaný
Pravčická brána je podle Šafránka zřejmě nejsledovanějším skalním mostem na světě. Zkoumá ho řada odborníků. Průzkumy koordinují tak, aby data bylo možné v budoucnu vzájemně propojovat. Geologové si od toho slibují, že budou schopni vývoj Pravčické brány modelovat a do určité míry i předvídat. Tyto poznatky pak napomohou při rozhodování o nejvhodnějších způsobech péče o bránu v zájmu jejího zachování pro příští generace.
I když Pravčické bráně žádné akutní nebezpečí nehrozí, její horní části zůstane pro turisty i nadále uzavřena. Na vrchol mostu mohli naposledy v roce 1982.
„Areálem Pravčické brány projde ročně dvě stě tisíc lidí. Kdyby se jen polovina z nich prošla po skalním mostě, rozhodně by mu to nesvědčilo,“ poznamenal Šafránek.
Dodal, že zpřístupnění mostu by s sebou neslo i vybudování například zábradlí a stavební práce na Pravčické bráně nejsou možné. Jakýkoliv umělý zásah do pískovcového masivu by totiž mohl riziko zřícení zvýšit.
