Milan Machát a Martin Mertl (vpravo) u soudu za zneužití desítek dětí

Milan Machát a Martin Mertl (vpravo) u soudu za zneužití desítek dětí | foto: MAFRA

Skauti zneužívající děti nastoupili trest. S běžnými vězni se nepotkají

  • 175
Bývalí skautští vedoucí Martin Metrl a Milan Machát přešli z vazby do výkonu trestu. Za zneužití 39 dětí by měli ve vězení setrvat až do roku 2022. Oproti obecné představě, že budou vítaným terčem pro spoluvězně, jsou pod zvýšeným dohledem, aby jim někdo neublížil.

„Oba odsouzení už jsou ve výkonu trestu s ostrahou,“ uvedla mluvčí krajského soudu Lenka Lasovská. Režim s ostrahou je druhý nejpřísnější režim, který může odsouzený dostat.

Soud oba zločince rozdělil. Podle zjištění MF DNES si Mertl odpykává trest ve věznici Bělušice na Mostecku, Machát sedí v Heřmanicích na Ostravsku.

MF DNES zjišťovala, jaký režim ve věznici mají a zda čelí útokům od ostatních trestanců. „K tomu můžu říct pouze to, že odsouzení mají režim, jaký ukládá zákon o výkonu trestu. Nic víc,“ uvedl ředitel věznice Bělušice Ivo Mrhal.

Kdo jsou „mončičáci“

V interní vězeňské terminologii se zkratkou MON (možná oběť násilí) označují zejména odsouzení s výrazně nízkou tělesnou hmotností a zjevnou nízkou mentální úrovní, ale také pachatelé zvlášť zavrženíhodných útoků, například na děti. Ve vězeňském argotu se takovým odsouzeným říká moňáci, mončičáci, případně muňky nebo pampelišky.

Možné oběti násilí tipují už při nástupu do věznice lékaři a odborná komise. Tito vězni jsou pak pod větším dohledem. Jednou za měsíc je prohlížejí lékaři a jednou za dva týdny dozorci. Pokud na jejich těle objeví stopy po násilí, nahlásí to vedení věznice a s vězněm pracuje psycholog. Cílem je případné útoky odhalit a zabránit jim.

V některých věznicích, jako právě v Heřmanicích, bydli „mončičáci“ jen spolu a s ostatními vězni tak vůbec nepřijdou do styku.

Zástupce ředitele věznice v Heřmanicích Petr Čejka naopak popsal, že trestanci typu Macháta přijdou do kontaktu s ostatními vězni jen minimálně. O vězních však mluvil v obecné rovině, protože mluvit o konkrétních vězních mu zakazuje zákon.

„Především jsou zařazeni na specializovaných odděleních, kde se jim věnují odborní zaměstnanci,“ popsal Čejka, kde končí tento typ vězňů.

Mají terapeutické hodiny

S Machátem tak oddělení sdílejí například odsouzení s duševní poruchou, labilnější vězni či ostatní sexuální devianti. Ostatním vězňům se vyhýbají i během dne.

„Máme opatření, aby odsouzení z tohoto sektoru chodili odděleně na stravu, na vycházky a podobně,“ popisuje Čejka.

Důvodem je snaha minimalizovat riziko útoku na vězně ze specializovaného oddělení. „Neříkám, že jde o to, je chránit. Ale o to, aby nedocházelo k excesům,“ uvedl Čejka.

Vězni jako Machát či Mertl tráví podstatnou část dne terapií, která má vést ke zvládnutí jejich deviace.

„Mají terapeutické programy tak, aby naplnily 21 hodin týdně. Věnují se jim psychologové, sociální pracovníci či terapeuti,“ přiblížil Čejka. Sezení jsou individuální i hromadná, kromě toho se o terapii vedou deníky.

Dovolání k Nejvyššímu soudu nepodali

Krajský soud v Ústí nad Labem oba sexuální násilníky potrestal loni v listopadu. Vrchní soud v Praze pak v červenci zamítl odvolání obou mužů a potvrdil jim desetiletý trest za znásilnění, sexuální nátlak, pohlavní zneužití a další činy. Do standardního vězení se tak Mertl s Machátem dostali z vazby po dvou letech, tato doba se jim započítává do trestu.

Mertl s Machátem ještě mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ale nemá odkladný účinek. „Klient mi sdělil, že dovolání nepodá,“ sdělil advokát Mertla Jiří Vecko. Zatím tak neučinil ani Machát.

Oba muži v letech 2007 až 2012 ublížili celkem 39 dětem. Své oběti si vybírali buď ve svém skautském oddíle Ústecká dvojka, nebo pod falešnými dívčími profily na Facebooku (o případu jsme psali zde).