Před správní budovou děčínské zoologické zahrady prudce zabrzdí terénní auto, z něho vyskočí vysoká, štíhlá, mladá žena, razantně otevře zadní dveře auta a začnou se sypat zdravotnické pomůcky. To za zvířaty přijela veterinářka Lýdia Čačková.
"Omlouvám se, mám v autě hrozný nepořádek, není čas to pořád uklízet," hlásí na úvod. Její auto totiž není jen dopravním prostředkem, ale především pojízdnou ordinací.
Čačková nemá stabilní ordinaci, zatím o ní ani neuvažuje. "Jsem pořád na cestách, protože gró mé práce je ošetřování velkých zvířat, skot, prasata, ovce, kozy a teď i zvířata tady v zoo," říká veterinářka.
V autě proto má kromě běžných veterinárních pomůcek a léků i digitální rentgen či ultrazvuk.
V Děčíně ten den začíná čipováním želv, pak se přesunuje do ohrady ke kozám šrouborohým. Ty potřebují vakcinaci. Lýdie odměří dávku a předá ji do rukou ošetřovatele. Ten s ní nabije pušku a už první koze visí ze zadnice ampulka s lékem. Ošetřovatel míří dobře, za chvíli jsou všechny kozy naočkované a paraziti nemají šanci.
Práce v zoo ji vytrhla ze stereotypu
"Práce v zahradě je úplně odlišná od té, kterou dělám v terénu. I když zvířata, včetně těch krav či koz mám moc ráda, přeci jen už to byl stereotyp, v zahradě je to pro mě skoro relax," tvrdí mladá zvěrolékařka.
Její specializací jsou koně. Vlastně i proto si ji před několika měsíci přivolali do zoo k nemocnému oslíkovi.
"Paní doktorka se nám hned zalíbila, je akční, nebrání se novým věcem, proto jsme ji angažovali na stálo. Výhodou pro nás je i to, že nemá stabilní ordinaci, tudíž může přijet prakticky kdykoli," vysvětluje zoolog zahrady Roman Řehák a už sune mladou ženu k ohradě, kde jsou malé kozy a také lama.
Zubařkou u lamy i medvědice
Lamí samec netečně kouká, s železnou pravidelností vytahuje z jesliček seno a mechanicky žvýká. Netuší totiž, co ho čeká. Dva ošetřovatelé ho pevně chytí, veterinářka natahuje do injekční stříkačky uspávací prostředek, lamí samec za několik vteřin zvláční a kácí se k zemi. Pohotové ruce ošetřovatelů ho zachytí a odnesou do kotce. Má problém se zuby.
Čačková vytahuje podivný nástroj, na jehož konci je jakási placka s bruskou. "Zuby má přerostlé a to by mu za chvíli činilo potíže při žraní," vysvětluje do hluku brusky veterinářka. Zatímco ona brousí, ošetřovatel stříhá hustou lamí srst. Samec tvrdě spí, nicméně dýchá a po probuzení bude "jako nový".
"Uspávání zvířat je pro mě vždycky trauma. Hlavně u divokých zvířat musím dávku jen odhadovat, a to samozřejmě provází obava, aby se zvíře po narkóze probralo," říká Čačková. Zatím se jí z narkózy neprobralo jedno jediné zvíře, malá fenka po komplikovaném porodu.
Kromě běžné starosti s vakcinací, ošetřením drobných neduhů zvířat žijících v zoo, má Lýdia Čačková za sebou i pernou práci. Musela totiž ošetřovat zuby malajské medvědici Barbie.
"Přestala žrát, byla mrzutá, hubla. Uspali jsme ji a prohlídkou jejích zubů jsme zjistili, že je má ubroušené, bolavé," říká veterinářka.
Na řadu tak přišlo dláto, kleště a bruska. Čačková medvědici zuby obrousila, odstranila zubní kámen, některé vytrhala, medvědice dostala antibiotika, tetanovku a dnes je zdravá a spokojená.
A takové úspěchy mladou veterinářku ženou do další práce. Má jí hodně a hlavně plno plánů před sebou. Jejím velkým snem je zřídit si kliniku pro koně, kteří jsou její velkou láskou.
