Litoměřice patří i při velkých povodních k těm méně zkoušeným městům na Labi. Historické centrum je na mírné vyvýšenině, od řeky ho navíc odděluje železniční násep. „V něm je ale několik proluk, kterými se voda dostane do níže položených částí města. Tato místa proto chceme zabezpečit,“ uvedl místostarosta Litoměřic Karel Krejza.
Radnice si nechala vypracovat studii proveditelnosti na stavbu šesti objektů, které před velkou vodou ochrání úsek od autobusového nádraží až po Písečný ostrov, na kterém se nachází koupaliště.
„Jde o demontovatelné hrazení s trvale zabudovanými základy, které bude v podchodech a podjezdech pod železniční tratí, a to U Pramene, v Dolní Rybářské ulici I a II, dále v ulicích Jarošova, Mezibraní a Marie Pomocné,“ vyjmenovala část opatření vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková.
Projekt si vyžádá náklady ve výši 5,6 milionu korun
Součástí projektu za 5,6 milionu korun pak budou i terénní úpravy v místech, kde ústí Pokratický potok, nebo úpravy kanalizace spočívající v usazení čerpacích šachet a zpětných klapek.
Záplavy na LitoměřickuOkolí Litoměřic a Terezína zatápí voda z Labe a Ohře pravidelně. Jde o rozlivovou oblast, kde se při záplavách vytváří až 20 km dlouhé jezero. Rozlitím řeky vznikají škody v obcích i na polích, zároveň se ale zmírní dopady ve městech dále po proudu. |
„V bezpečí budou díky těmto novým opatřením stovky lidí, ale také nemalé investice, které proběhly ve zdejší infrastruktuře, jako například právě opravené autobusové nádraží. Aby se voda dostala až do centra města, tak by se musela přelít přes železnici, a to se zatím nikdy nestalo,“ podotkl Krejza.
Zatím ale ještě není jasné, kdy se s výstavbou protipovodňových opatření začne. Radnice zadala zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, stavbu bude zajišťovat Povodí Labe. „Stavba ale nebude příliš náročná. Dopravu v lokalitě by nijak významně narušit neměla,“ doplnil místostarosta.
Levý břeh se ochrany nedočká může za to špatné podloží
S evakuací při povodně musí nadále počítat obyvatelé Žalhostic a Mlékojed na druhém břehu Labe. S ochranou jejich obydlí projekt nepočítá. „Ochrana želetické části je podle odborníků velmi problematická, na vině je prý podloží. Vybudovali bychom sice stěnu, ale voda by se šířila průsaky. Náklady na účinné zajištění by se tak pohybovaly v řádech desítek milionů,“ uvedl Krejza.
Mezery mají protipovodňová opatření i v nedalekém Terezíně, který se stal smutným symbolem záplav v roce 2002. V bezpečí před velkou vodou je centrum a východní část města, nadále ohrožena je však jeho západní část a také obce Počaply, České Kopisty a Nové Kopisty. Změnit by to měla soustava zábran a hrází. Podobná, jakou v roce 2009 někteří občané Českých Kopist odmítli.
„Nechtěli mít stěny na svých pozemcích. Jak se ale při další velké vodě přesvědčili, záplavy tu jsou a budou. Snad se poučili a stavbu už umožní,“ poznamenal tajemník terezínské radnice Robert Czetmayer s tím, že výstavba opatření by mohla začít v letech 2019 či 2020.
