Když Ludmila Němečková vypráví o svém zesnulém manželovi, říká táta. Přitom boxer Bohumil Němeček vyhrál olympiádu v Římě a stal se národním hrdinou. V květnu příštího roku to bude pět let, co zemřel. Jeho urnu má 72letá paní Ludmila vystavenou v pokoji vedle pohárů a fotografií.
„Tady si s ním povídám, někdy mu vynadám, že mě tu nechal, a popláču si,“ říká bývalá dětská zdravotní sestra, která bydlí už od roku 1967 v domě kousek za ústeckým fotbalovým stadionem.
Bohumil NěmečekČeský boxer, olympijský vítěz, mistr Evropy a desetinásobný mistr republiky se narodil 2. ledna 1938 v Táboře, zemřel 2. května 2010 v Ústí nad Labem. |
Z jednoho okna měla výhled i na strom stojící za restaurací U Zlaté medaile, kterou její manžel založil. Právě ten v letošním adventu krásně ozdobený ozařuje večerní Mírové náměstí.
„Táta ho měl také hrozně rád, pětadvacet let jsme ho z okna sledovali, jak roste,“ říká Němečková. „Ten strom je takový klidný, pohodový. Lidé u něj na náměstí mohou rozjímat nebo se pomodlit. Z toho mám radost, protože přesně o tom Vánoce jsou,“ vypráví, proč městu strom darovala.
Dárky si moc nedávali
Jejich rodina pochází z Českých Budějovic, proto také Vánoce slavili jihočeskými tradicemi. „Tady se dávají adventní věnce, to my neměli. Drželi jsme půst, i když táta to nevydržel a vždycky si maso dal.“ K jídlu měli tradičního jihočeského černého kubu, štrúdl, řízky z ryby a salát. U štedrovečerní večeře se vždy pomodlili a nikdo od ní nesměl vstát.
Kapry prý boxerský šampion miloval a dlouho si pro ně ke známým až do jižních Čech jezdil i z Ústí. Jeho práce byla kapra i zabít a vykuchat. „Dnes s tím máme problém, protože to nikdo neumí,“ vzdychne jeho manželka. „On byl rybář a hned poznal, jestli to je kapr mlíčňák, nebo bude mít jikry. Dokonce mi je pak i stáhl z kůže, kterou nemám ráda.“
Dárky si ale manželé Němečkovi pod stromeček moc nedávali. „Táta byl z deseti dětí kolotočářské rodiny, měli málo peněz, takže na dárky nebyl zvyklý.“ V roce 1959 si přesto „nadělili“ dárek z nejcennějších. „Celý Štědrý den jsem rodila našeho prvního syna Bohouška, narodil se na Boží hod ráno. Byli jsme nejšťastnější lidi na světě,“ má slzy na krajíčku.
Seznámili se na bruslení, podrazil ji nohy
Se svým manželem se seznámila o dva roky dříve na venkovním českobudějovickém kluzišti. On hrál hokej, jí tehdy bylo patnáct.
„Podrazil mi na veřejném bruslení nohy a já si škaredě potloukla kotník. Pak mě odvedl na sedačky a koupil mi horký čaj. Potom jsme se pomalu začali vídat, za dva roky jsme začali spolu chodit a narodil se nám syn, v osmnácti jsem se vdávala,“ vypráví Němečková, která dálkově vystudovala vysokou školu a následně učila na střední zdravotní škole.
Na sever Čech je zaválo Bohumilovo boxerské angažmá. Nejdříve se přestěhovali do Děčína, kde dostali malý suterénní byt. Když se Němeček vrátil z olympiády v Římě, stal se národním hrdinou a mohl se přestěhovat do bytu 2+1 druhé kategorie. Záhy poté ho ale přetáhla Rudá hvězda Ústí a stěhovali se tam.
Dnes dostávají čeští olympijští vítězové za odměnu statisíce korun, Němeček tehdy dostal poukaz na německého wartburga. „Ale pozor, museli jsme si ho zaplatit sami. Poukaz byl jsen k tomu, abychom na něj nemuseli čekat,“ usmívá se vdova.
