Ředitelku mosteckého dětského domova a centra pro ohrožené děti Mosťáček Marcelu Stütz zájem sponzorů těší, dárky pro děti se ale snaží regulovat.
Vánoční přání dětí z Mostuzařízení okamžité pomoci Mosťáček Dětský domov Most Výběr z akce Strom splněných přání 2013 - více zde |
"Mají už snad všechno a často už ani neví, o co si ještě napsat. Možná mají i víc dárků než děti z chudších rodin. Někdy se nám to i trochu vymstívá," říká Stütz.
Malé děti si podle ní nejčastěji přejí panenky, kočárky, postýlku pro panenky, kluci auta. Větší holky a kluci pak kosmetiku, šminky nebo deodoranty.
Někdy ale chtějí i drahé dárky a stává se, že některé z dětí občas něco prodají. A tak ředitelka stanovila strop 300 až 500 korun na dárek. A například Američanům posílá už jen fotku dítěte se jménem a věkem, aby sami rozhodli, co komu dají.
"Někdy začínají být přání až trochu neomalená. Někdo říká, ať si napíší, cokoli chtějí, ale děti nemají představu o ceně, hodnotě. Doma by si o něco takového nenapsaly, tady ví, že jim to lidé prostě splní. Přitom nesmysly jako MP3 přehrávače a mobilní telefony nepotřebují. Na kredit nemají peníze a ani si nemají s kým volat. Rodiče jim telefon nezvedají nebo jsou nedostupní, protože mobil skončil v zastavárně. Potřebují dárek, který by byl jenom pro ně," míní ředitelka.
Ten nejhezčí dárek dětem dát neumíme, konstatuje ředitelka
Celkem letos každé z dětí v mosteckém domově dostane pět dárků. Čtyři od sponzorů a jeden za 500 korun z rozpočtu zařízení. Správně by měl být z tisícikoruny, kterou by na péči o své dítě měli posílat rodiče. V celém domově ale platí jen dva.
"Ten nejhezčí dárek, mámu s tátou, jim ale opravdu dát neumíme. Ať jsou rodiče jacíkoli, i když třeba těm dětem ublížili, ony je stejně vždy milují," říká Marcela Stütz.
Nejhorší podle ní je, když rodiče slíbí, že pro dítě přijedou, a pak se neukážou. I to je důvod, proč ředitelka považuje mobil pro děti z dětského domova za nevhodný. Vzbuzuje totiž falešnou naději.
Osm let poslouchá, že si ho máma vezme. Opět se zklamal
Jako příklad uvádí dvanáctiletého chlapce, který minulý pátek nešel do školy, protože čekal na mámu. Měla s ním jít vyřídit pas, aby s ní mohl jet na svátky do Německa.
"Byl celý natěšený, ale nepřišla. Já mu bohužel musím říct, že máma přijde. Pak se mu snažím vysvětlit, že měla spoustu starostí, že se snažila všechno vyřídit, ale že to nevyšlo. On to vezme, i když má vztek. Přitom kdyby se objevila, okamžitě na to zapomene a bude šťastný," popisuje Stütz.
Matčiny sliby chlapec poslouchá už od čtyř let. Domů si ho zatím nevzala ani jednou. "Vůbec jí nedojde, co udělala," zlobí se ředitelka.
Celkem v obou mosteckých zařízeních, která Stütz vede, žije 56 dětí. Na Vánoce jich půjde domů polovina. Někdy se stane, že pak dítě po návratu vypráví, že už doma žádný dárek nedostalo. Rodiče prý občas řeknou - už jsi dostal dárky v domově, nic ti nedáme.
"Ale pozor, ty děti to tak tragicky neberou. Pro ně je podstatné, že jsou spolu, že mají co jíst. Často ani ti rodiče něco jako dárky pod stromečkem nezažili a pro všechny je to tak normální. A přestože děti ví, že nic nedostanou, ti nejmenší se i tak snaží rodičům zabalit aspoň ty své dárky, co dostanou tady. A ti starší je kupují z kapesného," dodává Stütz.
