Ne že bych chodil v posledních letech do restaurace Na Předmostí často. To ne. Ale bylo dobře, že fungovala. Vlastně mi stačilo vědět, že tam klidně můžu zajít na pivo jako kdysi. Hospoda už byla mimo mé trasy a nabídka v okolí je velká, avšak věděl jsem, že "Předmostí" je. Taková jistota.
Dřív to bylo naopak, protože regionální redakce MF DNES sídlila vedle ní. Sedávali jsme tu celkem často po práci. Chodili sem policisté, lidé od soudu i trhovci.
Vzpomínám tak třeba na to, jak jsme jako blázni koukali v roce 2000 na proměnu hospody v "klub", než nám došlo, že je to obrana personálu a majitele, tehdejší firmy Drinks Union, proti hostům, kteří se nelíbí, dělají binec a už nejsou vítáni. Číšník se v případě sporu mohl zeptat, zda host má klubovou kartu. "Nemáte? Tak běžte jinam." Psali jsme to i v novinách a spekulovali, zda majitel tohle vůbec může. Mohl.
Také vzpomínám na do jisté míry až zábavnou hrubost zdejších číšníků. Kolega novinář, který pivo moc nemusel, chtěl v době, kdy tu začínal "klub", limonádu. Všichni okolo jsme měli pivo a číšník se se slovy "Dáš si taky pivo" evidentně nechtěl zdržovat nějakou oranžádou. Kolegovi pak také přistál půllitr.
Při dalším kolečku, kdy číšník nesl nový tác, poslal před redaktora další sklenici. "Už nebudu, jede mi vlak," odpověděl mu ten skoroabstinent. "Pojedeš dalším!" dostalo se mu odpovědi. Vypil tedy i tohle a celý stůl se bavil. "Předmostí" je škoda (o zavření hospody zde).