„Teď neroste absolutně nic,“ říká teplický mykolog Josef Šutara. A neradostné dny čekají houbaře i nadále. „Myslím, že srpen můžeme odepsat. Uvidíme, co v září, ale vyhlídka není dobrá,“ dodal.
Podhoubí má v suchu tendenci se zatahovat pod zem a pak dlouho trvá, než vyleze. Aby se vzchopilo, byl by zapotřebí trvalejší déšť. Stačí drobnější a třeba jen na dvě tři hodiny, ale aspoň obden. Období dešťů by navíc muselo trvat aspoň 14 dní. „A než plodnice vyrostou, trvá dalších 10 až 14 dní,“ dodává Šutara.
O víkendu sice mají přijít bouřky, ale ty podle Šutary moc nepomohou. „Zem je vyschlá a udusaná, půda nepropustí vodu. Ta po ní odteče, nevsákne se.“
Mykologové ze Šluknovského výběžku chystali na tuto dobu výstavu hub, jednu ve Šluknově, druhou v Chrastavě. „Asi ji budeme muset zrušit,“ posteskl si mykolog ze Šluknova Miroslav Traxler.
Některé letní houby už nevyrostou vůbec
Loni touto dobou nosil z lesa hřiby koloděje, kováře, kozáky, křemenáče, také holubinek a lišek bylo plno. „Začátkem června jsem ještě našel pár hřibových hub a masáků, ale teď neroste vůbec nic. A to ani na mokřinách, protože houby potřebují i vnější vlhkost,“ říká.
O některé ryze letní houby jsme už možná přišli. Třeba hřiby nachový a purpurový, které mají vrchol v srpnu, už asi nevyrostou. Ale ty jsou tak vzácné, že laik je nenajde, ani když mají příznivé podmínky.
Sezona nicméně ještě nemusí být odepsaná celá, jen se může posunout. „Houby, které rostou v září, se mohou objevit v říjnu,“ říká Šutara a dodává, že kozáky a křemenáče běžně nacházel i v listopadu a hřiby až do 10. prosince.
