Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Student v animované pohádce ze Šluknovska oživil místní legendu

  11:07aktualizováno  11:07
Student zlínské univerzity František Dečman vytvořil animovanou pohádku na motivy legend z jeho rodného Šluknovska. Ožívá v ní regionální postava lužického čaroděje Pumpota.

"Z regionu Šluknovska pocházím a mám k němu blízký vztah," vysvětluje Dečman, proč si vybral právě motiv ze Šluknovska. Pohádku vytvořil jako svou bakalářskou práci na Fakultě multimediálních komunikací a namluvil mu ji nestor ústeckého Činoherního studia Jaroslav Achab Haidler.

Hudbu vytvořil ředitel ústecké pobočky společnosti Člověk v tísni Vít Kučera, který dříve hrával v kapele Zima a nyní působí v hudebním projektu OwL. "Protože to je regionální pohádka, chtěl jsem, aby se na ní podíleli lidé z regionu. Proto jsem oslovil umělce ze severních Čech," poznamenal Dečman.

Dečman vycházel z legendy, kterou přepsal do literární podoby místní badatel, autor pohádek ze Šluknovska Igor Heinz. "Na základě jeho pohádek jsem začal studovat historii regionu a původ hlavní postavy, jejíž jméno se v pohádkách několikrát vyskytuje," říká Dečman.

Pumpot má v saském Wilthenu dřevěnou sochu.

Pumpot má dřevěnou sochu ve Wilthenu.

Pumpot, neboli Martin Pumphut, je legendární postava z Horní Lužice, jejíž původ sahá až do 17. století. V saském Wilthenu má dokonce dřevěnou sochu.

Podle legend byl synem nevolníků a v mládí se vyučil mlynářskému řemeslu. Nosil vysoký špičatý klobouk, který mu propůjčoval kouzelnou moc. Po vyučení obcházel mlýny v lužickosrbské oblasti a trestal mlynáře, kteří se chovali špatně k učňům a čeledínům. Nechal jim například zmizet mlýnské kolo nebo ho proměnil v obilí.

Pumpot se zamiluje do mlynářovy dcery

Námětem Dečmanova snímku se stala pohádka O Pumpotovi, který klobouk zapomněl. "Tato pohádka mě oslovila nejvíc kvůli tématu, kterému se autor věnuje. Tím je vypočítavost a hamižnost, což jsou vlastnosti, které dobře známe i dnes," říká Dečman.

Děj pohádky se odehrává na konci 19. století, kdy nebyl rozveden elektrický proud a hlavním zdrojem energie byla mlýnská stavení. Kulisami jsou i místní typické podstávkové domy.

Scény z animované pohádky Pumpot
Scény z animované pohádky Pumpot
Scény z animované pohádky Pumpot

"Do mlýnské šenkovny zavítá neznámý host z nedalekého Budyšína s neobvyklým kloboukem a zamiluje se do mlynářovy dcery Anetky. Chce si ji přičarovat, a tak mlynářovi nabídne, že když dostane její vlas, už se v kraji nikdy neobjeví. Mlynářovi se to moc nezdá a místo vlasu cizinci podstrčí žíni ze síta," líčí Dečman začátek pohádky.

Jak pohádka končí, prozrazovat nechce. "Záměrně nechávám závěr příběhu otevřený. Divák tak má prostor, aby si poučení vyvodil sám," dodává Dečman.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Senior postřelil nelegálně drženou zbraní dva sousedy, měli spor

Sousedské spory v Bezděkově na Žatecku vyvrcholily v pondělí ráno střelbou. Třiasedmdesátiletý muž nelegálně drženou zbraní trefil své dva známé. Policie ho...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Ústecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Zámky zamilovaných na mostě přes Čertovku nedaleko Velkopřevorského náměstí.
Zhrzení milenci ničili most u Chomutova, zámky lásky proto zmizely

Ze zábradlí mostu v Bezručově údolí u Chomutova zmizely zámky, které sem připevňovali zamilovaní jako symbol své lásky. Město je nechalo odstranit, protože...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.