Unikátní sekeromlat s čepcem byl vrcholem tehdejší válečné techniky a zároveň atributem bojovníků v době kolem roku 3500 př.n.l. | foto: archiv muzea v Žatci

Prastaré hroby odkryly vzácnosti: nádoby z ciziny a kamenný sekeromlat

  • 0
Další cenné historické nálezy si připsali archeologové z žateckého muzea. V hrobech starých více než 4 500 let odkryli dvě keramické nádoby z ciziny. V dalším hrobě na jiném místě narazili na kamenný sekeromlat.

První nález vydala pískovna v Chudeříně u Žatce, kde objevili nádoby zřejmě z takzvané schönfeldské kultury. Z území dnešního Saska je na Žatecko nejspíš přinesly cizinky.

V této souvislosti se do nového světla dostává i nález ojedinělého hrobu v katastru sousední obce Roztyly.

V roce 2000 tam žatečtí experti odkryli hrob malého dítěte, který také obsahoval zlomky misky schönfeldské kultury.

„Takové doklady o kontaktech obyvatel našich zemí s územím středního Německa v pozdní době kamenné u nás nemají obdoby,“ uvedl archeolog Petr Holodňák.

Výzdoba nádob je uspořádaná do kříže či několika radiálních pásů vycházejících z jejich bohatě zdobeného středu. Odborníci se domnívají, že by mohlo jít o symboliku slunečního kotouče.

Zpracováním se nádoby vymykají místní hrnčířské produkci a podle Holodňáka se podobných exemplářů dosud v Čechách našlo asi jen deset. Ze žádné lokality ale nebyl nikdy doložený více než jeden exemplář.

Ještě starší kultura nálevkovitých pohárů

A to přitom jen během letošního dubna archeologové prozkoumali deset hrobů z pozdní doby kamenné (asi 2800 - 2500 let př. n. l.) a v minulosti takových hrobů v regionu objevili přes šedesát.

Další výjimečný nález se podařilo objevit díky náhodě. Tamní bagrista při skrývce ornice odhalil skříňkový hrob kultury nálevkovitých pohárů, ještě o 1 000 let starší než hroby kultury šňůrové.

„Byly v něm zlomky lidské lebky s čelistí a poblíž byl položený sekeromlat. Tato smrtonosná zbraň patřila ke špičce tehdejší válečné techniky,“ přibližuje Holodňák.

V okrese Louny se naposledy podařilo objevit stejný sekeromlat před více než 120 lety. V roce 1890 jej vykopal archeolog Robert Weinzierl pro teplické muzeum.

Ve sbírkách žateckého muzea bude nález z Chudeřína 1. exemplářem svého druhu.