"Máme velkou radost. Je to ryba, která do národního parku patří. Lipan podhorní je důležitým druhem v řece Kamenici, bohužel stavy této lososovité ryby jsou zde jen minimální. Jsme tak rádi, že jsme je mohli takto podpořit a budeme v tom dál pokračovat," řekl ředitel národního parku České Švýcarsko Pavel Benda.
Lipan podhorníLososovitá ryba, má ráda rychle tekoucí chladné vody. Podobně jako losos a pstruh umí vyskočit do výšky pro hmyz, většinou ho ale sbírá jen z hladiny. Z českých řek rychle mizí, proto je třeba jejich populaci podporovat dřív, než se dostane do kritického stádia. |
Kde přesně se lipani podhorní vylíhli, pracovníci parku neprozradili. Zmínili jen to, že inkubátory nebyly daleko od místa, kde se líhli lososi (o líhnutí lososů zde).
Při experimentu s lososi rybáři dosáhli úspěšnosti 95 procent. U lipanů je to sice jen 65 procent, i tak je to ale velký úspěch. Loni se totiž při prvním pokusu lipan nevylíhl ani jeden.
"Když jsme schránky loni otevřeli, všechny jikry byly černé. Nevíme, zda za to může nějaká plíseň, nebo zda se do řeky třeba z nějaké čističky dostaly nějaké chemikálie. Prostě se to nepovedlo," přiblížil mluvčí parku Tomáš Salov.
Při prvním pokusu rybáři parku spolu s rakouskými odborníky Georgem Holzerem a Manuelem Hinterhoferem, kteří mají patnáctiletou zkušenost s inkubací lososovitých ryb, do Kamenice zakopávali inkubační schránky s jikrami lipanů už na podzim, krátce po jejich oplodnění. Ve vodě byly až do jara.
Pro letošní druhý pokus proto zvolili jinou taktiku. Pět inkubačních schránek, v každé bylo dva tisíce jiker těsně před vylíhnutím, do řeky zakopali na pouhé necelé dva týdny. Ve velký úspěch ale moc nevěřili.
Z pokusu měli správci parku obavy
"Měli jsme trošku obavu, jikry z líhně nevypadaly úplně dobře. Navíc přítoky do Kamenice byly asi příliš teplé a jikry se vyvíjely příliš rychle. To není dobré, čím je zrání jiker rychlejší, tím úspěšnost vylíhnutí klesá," popsal obavy Salov.
Inkubační schránka je uzavřená dvoukomorová nádoba, která jikry chrání před predátory. Jikry jsou nejprve v horní části schránky, po vylíhnutí instinktivně vplují do dolní části, protože plůdek je světloplachý. Tady ale nemůže být moc dlouho, protože by neměl dostatek potravy ani prostoru.
Rybáři tak musí každý den měřit teplotu vody, která dobu zrání jiker určuje. Stupně se sčítají, takzvané kulení začíná při součtu 420.
"Zatím je inkubace cesta výzkumu a vývoje, jak najít ty nejoptimálnější podmínky pro líhnutí. Oba experimenty ukázaly, že lipani podhorní jsou hodně citliví. Teď víme, že to jde a nyní budeme upřesňovat, jak na to nejlíp," popsal Salov.
Přestože byli lipani narozdíl od lososů ve schránkách jen necelé dva týdny a na aklimatizaci tak měli málo času, má podle pracovníků parku takový postup smysl. "Za tu dobu trochu přivykli prostředí řeky, znají její proudění, měli by mít lépe rozvinuté instinkty, které jim umožní přežít," říká Salov.
