Budovu kina Hraničář pomáhaly před rokem proměnit desítky dobrovolníků na zázemí pro spolek Činoherák Ústí. Od té doby se Hraničář stal svébytným multikulturním centrem s vlastním programem.

Budovu kina Hraničář pomáhaly před rokem proměnit desítky dobrovolníků na zázemí pro spolek Činoherák Ústí. Od té doby se Hraničář stal svébytným multikulturním centrem s vlastním programem. | foto: Iveta Lhotská, MF DNES

Spolek Činoherák se opět obrací na lidi. Ústí nedalo dotaci Hraničáři

  • 49
Spolek Činoherák Ústí žádá po více než roce znovu veřejnost, aby mu finančně pomohla. Tentokrát však ne kvůli záchraně Činoherního studia, které se po loňské krizi vrátilo pod správu města, ale kvůli zachování kulturního prostoru Hraničář. Na jeho provoz zastupitelé spolku neschválili dotaci.

„Vedení města i zastupitelé koalice ČSSD, ODS, KSČM, UFO a části bývalé ANO dali najevo, že Hraničář ve městě nechtějí. Pro Hraničář znamená rozhodnutí vážné existenční problémy,“ uvedl mluvčí scény Tomáš Petermann.

Dlouho opuštěné kino Hraničář sloužilo v době krize jako zázemí souboru Činoherního studia a brzy se z něj stalo svébytné kulturní centrum s výstavami, promítáním a koncerty. Po stabilizaci činohry se stal provoz Hraničáře hlavní aktivitou spolku, jenž pro něj nyní žádal půl milionu korun.

„Vedení města opět ukazuje svůj přezíravý vztah k iniciativě občanů, kteří ze svých prostředků zrekonstruovali budovu Hraničáře, oživili léta mrtvý prostor v centru města a už více než rok v něm nabízejí jedinečný kulturní program,“ komentuje zamítnutí žádosti člen správní rady spolku Richard Loskot.

První náměstek primátorky Jiří Madar přitom ještě v červnu mluvil o tom, že mu je projekt Hraničáře blízký. „Hraničář podle mě poskytuje typ kultury, na který chodí lidi. No tak prostě ty peníze, které jste si brali z Činoheráku, tak dostanete dotací,“ prohlásil na červnovém zastupitelstvu.

Jeho reakci, proč názor změnil, se zjistit nepodařilo. Z jakého důvodu město dotaci Hraničáři odepřelo, tak není jasné. „První náměstek primátorky, stejně jako další členové rady, mohou na váš dotaz odpovědět v pondělí,“ reagovala mluvčí magistrátu Jitka Stuchlíková.

Úřednice o spolku podle zápisu radním lhala

Na počátku neschválené dotace stála vedoucí odboru kultury Jana Müllerová, která materiál předkládala radě města v listopadu k předjednání. Tam podle zápisu prohlásila, že spolek „by měl jít do likvidace“ a navíc neřekla pravdu o obsahu žádosti.

Müllerová uvedla, že spolek potřebuje peníze na zaměstnance a energie, přitom žádost se vztahovala k podpoře kulturních akcí. Rada pak dotaci zastupitelům schválit nedoporučila.

Proč Müllerová radním lhala, lze jen spekulovat. Na přímou otázku neodpověděla. „K tomuto tématu bylo vše sděleno na jednání zastupitelstva,“ reagovala.

Na prosincovém zastupitelstvu se hájila tím, že zápis z rady je zkreslený. Hnutí PRO! Ústí kvůli jednání Müllerové podá vedení magistrátu podnět, aby ve funkci vedoucí odboru kultury a školství skončila.

„Vedoucí odboru Müllerová dělala z radních blbce. To jednoznačně vyplývá ze záznamu jednání rady, který je přístupný na internetu. Smutné na tom je, že radním ani primátorce to nejspíš nevadí, když ani po odhalení tohoto podvrhu odmítavý postoj vůči dotaci nezměnili,“ prohlásil zastupitel za PRO! Ústí Martin Krsek, který zastupuje město ve správní radě spolku Činoherák Ústí.

Hraničář připravuje program Adoptuj sedačku

„Činoherák Ústí je ve fázi plánování mnoha aktivit na příští rok a v žádném případě nemíří do likvidace,“ uvedla k celé záležitosti ředitelka spolku Tereza Silbernaglová.

Hraničář letos uspořádá na 180 koncertů, kinoprojekcí a dalších kulturních akcí, na kterých se vystřídá podle odhadů 15 tisíc lidí. Spolek se tak spoléhá na to, že veřejnost Hraničář udrží při životě.

„Spustíme projekty, kde nám lidé svou podporu mohou dát najevo přímo. Již nyní je možné si pořídit půlroční abonentní karty, připravujeme například program Adoptuj sedačku anebo benefiční akce na podporu Hraničáře,“ uvedl Richard Loskot.

Hraničář pak bude shánět peníze i z grantů ministerstva kultury a školství, kraje či Evropské unie. „Jsme přesvědčení, že z velké části našeho programu plníme veřejnou službu,“ míní ředitel Hraničáře Ondřej Klein.