Město ovšem již zaplatilo, jinak by hrozilo, že mu exekutor obstaví účty. Starosta Pavel Kundrát připouští, že odvod znamená pro hospodaření Úštěku citelný zásah, který se promítne i do budoucna.
Počátek finančních problémů sahá do roku 2007, kdy město obdrželo prostředky z Norských fondů určené na zastřešení hradní památky. Záchrana ojedinělé stavby ze 14. století už byla v plném proudu. Zakázku na novou střechu a vnitřní schodiště získala firma Tomáše Hlaváčka.
Když už byla stavba u konce, Norské fondy vyslaly do Úštěku kontrolora z firmy Deloitte. Vypracovaná zpráva auditora nevyzněla pro město příznivě.
Podle Deloitte nabídka vítězné společnosti neobsahovala všechny náležitosti a výběrová komise ji proto měla při otevírání obálek vyřadit. A auditor kritizoval i zúžení konkurzu na pět firem.
Radnice měla původně platit 16 milionů
Věcí se začal zabývat i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který dal městu kvůli porušení transparentnosti pokutu 100 tisíc korun, a finanční úřad. Ten nařídil vrácení celé dotace a osmimilionové penále. Původní částka tak dosáhla 16 milionů. Město se proti rozhodnutí odvolalo a Generální finanční ředitelství mu z pokuty odpustilo 6,3 milionu.
Starosta Kundrát tvrdí, že město udělalo podle tehdejší platné legislativy vše správně. "Jsem přesvědčený o tom, že výběrové řízení v roce 2007 proběhlo tak, jak mělo. Během prací se konalo několik kontrol jak z ministerstva financí, tak z Národního památkového ústavu. Vše bylo v pořádku," říká starosta.
Takřka desetimilionovou sumu město zaplatilo z rezerv. Peníze byly původně určené na výkup pozemků kolem jezera Chmelař, které Úštěk spravuje. Město svůj boj však nevzdává. Kvůli nařízení vrácení dotace a zaplacení penále podalo žalobu. Případ projedná ústecký krajský soud.
