Vedení mnoha severočeských radnic se tak zcela proměnila. V Ústí třeba skončily v opozici tradiční a roky vládnoucí strany ODS a ČSSD.
„Tradiční strany za 25 let uchvátily lokální politiku a na ně se napojily různé neprůhledné struktury podezřelé z korupčního jednání. Občané tak získali pocit, že tradiční strany jsou v rukou těchto zákulisních struktur beznadějně zapletené. Proto hledají alternativu,“ komentuje to vedoucí katedry filozofie a politologie na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně Daniel Kroupa.
Hejtman Oldřich Bubeníček pak má za to, že lidé jednoduše vystavili politikům vysvědčení. „V jednotlivých místech to ukazuje, jaký tam byl stav komunální politiky. Pokud lidé ve větších městech byli spokojení s tím, jak to funguje, tak volili klasiku. A pokud tam byly velké problémy, tak hledali alternativu. A v tuto chvíli viděli alternativu v hnutích,“ říká Bubeníček.
Politolog Kroupa přitom upozorňuje, že mezi hnutími vede dělící čára. První kategorii samu pro sebe představuje hnutí ANO, jež zatím na komunální úrovni čerpá popularitu z centrální vlády a autority vicepremiéra Andreje Babiše. Podle politologa Kroupy však pozornost zasluhuje především druhý typ hnutí, která se naopak ustavují občanskou cestou „zezdola“.
„Tato hnutí vyrůstají z místní občanské společnosti a reagují na bezprostřední chování zastupitelstva v daném městě. U hnutí zrozeného z občanské společnosti je volba racionální v tom smyslu, že lidé, kteří reprezentují dané hnutí, jsou veřejně známé osobnosti a voliči vědí, co od nich čekat,“ podotýká Kroupa.
Příběhem roku je kauza Činoherního studia
Právě z této druhé skupiny hnutí vzešel nejsilnější příběh, jenž se letos v komunálních volbách odehrál. Na počátku byla kauza Činoherního studia, které letos na jaře řízenými kroky dovedla po 42 letech k zániku tehdejší ústecká koalice v čele s ČSSD.
Nové hnutí PRO! Ústí, sdružující aktivisty poukazující na problémy města už několik let, si pak jako jedno ze svých hlavních témat určilo právě obnovu tradice Činoheráku, čímž na sebe dokázalo navázat velkou skupinu voličů. Navíc několik kandidátů PRO! Ústí se přímo podílelo na ustavení spolku Činoherák Ústí, do něhož drtivá část původního souboru přešla.
Činoherák se tak stal hlavním nábojem voleb v Ústí. „Cítil jsem jako svou občanskou povinnost pomoci spolku,“ řekl lídr hnutí PRO! Ústí Martin Hausenblas, který ke vzniku spolku zásadně přispěl.
„Že krize divadla, kdy počet jeho návštěvníků je ve statistické chybě ve vztahu k počtu obyvatel, může měnit náladu města a takhle vyprovokovat veřejnost, nikdo nečekal,“ glosoval energii kolem Činoheráku jeho šéf Filip Nuckolls. PRO! Ústí dostalo ve volbách nečekaných 17 procent a spolu s vítězným hnutím ANO pak vytvořilo koalici.
V Chomutově nové místní hnutí dokonce vyhrálo
Z aktivistů politiky se ale stali i lidé z hnutí PRO! Chomutov. To už sice bodovalo ve volbách roku 2010, ale poctivou opoziční prací se v letošních volbách vyšvihlo na pozici vítěze. Problematických kapitol za poslední vlády ČSSD a ODS je přitom dost: hazard, místy netransparentní zakázky či nevlídný postoj radnice k občanům.
„O Chomutovu je slyšet jen tehdy, když vyšetřují místní tuneláře. Myslím, že Chomutov si to nezaslouží,“ vysvětloval svou motivaci jít do voleb jeden z kandidátů PRO! Chomutov Marian Bystroň.
Volby v Chomutově se budou kvůli kupčení s hlasy ještě opakovat. Je však příznačné, že stížnost kvůli machinacím podalo právě vítězné hnutí PRO! Chomutov.
Silné téma si našlo také nové hnutí Volba PRO! Teplice, které využilo jisté „únavy Kuberou“. Primátor Jaroslav Kubera totiž vládne v Teplicích už dvacet let, přičemž dlouhá léta u moci začínají vyvolávat už i nespokojenost. Kritici poukazují na minimální využití ušetřených peněz do rozumných investic, takřka nulový rozvoj města či až přílišnou benevolenci radnice vůči developerům či hernám.
„Magistrát byl doposud veden autokraticky jedním člověkem. Nechci říci, že by to nefungovalo, fungovalo, ale bez možnosti invenčního vstupu či nápadu odjinud, nedej bože od opozice,“ glosoval vládu Jaroslava Kubery lídr hnutí Volba PRO! Teplice Jakub Mráček. Hnutí nakonec posbíralo přes 20 procent a skončilo druhé za ODS.
Nová hnutí někde doplatila na nezkušenost
Nová hnutí ale v několika případech zaplatila daň za nezkušenost, kdy se nechala tradičními stranami zběhlými v politickém vyjednávání z vedení města vyšachovat. V opozici tak skončilo ANO v Lounech, kde bylo druhé, i v Litoměřicích, kde volby vyhrálo.
Stejně dopadla i zmíněná Volba PRO! Teplice, protože matador Kubera dokázal domluvit menšinovou koalici s ČSSD a TOP 09 podporovanou jediným hlasem opozičního uskupení „sportovců“.
Tam, kde se hnutí dokázala do správy města prosadit, je ale šance, že se energii změny, jež byla symbolem letošních voleb, podaří přetavit v trvalou hodnotu.
„Pro nová hnutí platí, že pokud dokážou do funkcí ustavit schopné lidi a pak se proměnit ve standardní stranu, mohou si získat pevné místo na politické scéně,“ podotýká politolog Kroupa.
