Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Pěvci z Teplic oživují starou hudbu Krušnohoří. Nadchli s ní i Vatikán

  9:12aktualizováno  9:12
Teplické Collegium Hortensis se sbormistrem Janem Zástěrou oživuje hudbu zapomenutých krušnohorských mistrů. Objevují obdivuhodné osudy a melodie. Nedávno s nimi měli úspěch na turné po Římě a Vatikánu. Jan Zástěra si o tom povídal s MF DNES.

Jan Zástěra je také uměleckým vedoucím teplické Trautzlovy umělecké společnosti a souboru Collegium Hortensis. | foto: Michal Dvořák, 5plus2.cz

Ačkoli by se teplický pěvecký sbor Collegium Hortensis mohl po úspěšném dubnovém turné v Římě a Vatikánu vznášet na vlně euforie, jeho členové zůstávají nohama na zemi a dál pilně pracují.

Fotogalerie

Hned po návratu ladili operu svého dirigenta Jana Zástěry na casanovské téma a uvedli ji na duchcovském zámku. „Kromě toho chystáme několik koncertů, aby se i lidé na Teplicku mohli seznámit s repertoárem, který jsme připravili pro Řím a Vatikán,“ říká Zástěra.

Máte za sebou koncert pro velvyslance zemí visegrádské čtyřky. S jakou odezvou jste se setkali?
Hráli jsme nejen hudbu zemí V4, ale i krušnohorské autory, složil jsem také kantátu k příležitosti výročí narození sv. Vojtěcha. Odezva byla velmi bezprostřední a milá. To se týkalo i našeho druhého vystoupení v bazilice sv. Petra ve Vatikánu. Nad hrobem Jana Pavla II. celebroval bohoslužbu kardinál Miroslav Vlk a my jsme ji doprovázeli zpěvem.

Původně se ale uvažovalo o tom, že byste zpívali v římském kostele sv. Bartoloměje na ostrově, kde je oltář svatého Vojtěcha. Asi jste se za přesun do svatopetrského chrámu nezlobili, že?
Vystoupení v této bazilice, která patří k největším na světě, je pro chrámový sbor tou největší poctou, jaká ho může potkat. Jak jsme se později dozvěděli, bylo to vůbec poprvé, co bylo českému souboru povoleno doprovázet liturgii v chrámu svatého Petra. Bazilika má totiž svůj vlastní vynikající soubor pečlivě vybraných zpěváků. Obratem po mši jsme navíc dostali pozvání, ať příští rok přijedeme znovu. Je to fantastické uznání, ale nevím, jak se s tím vypořádáme organizačně a především finančně.

Které krušnohorské autory jste představili v Římě?
Vybírali jsme skladby, které mají potenciál zaujmout univerzálně. Šlo o pestrou paletu vděčných kusů z tvorby teplického purkmistra Josepha Wolframa, cisterciáckého mnicha z Oseka Jakoba Jana Trautzla, kantora z Krupky Josefa Kloboučníka a dalších vynikajících skladatelů, kteří v kraji působili. Potěšilo nás, že jejich skladby posluchači přijali zcela přirozeně a nadšeně, jako by šlo o díla Bacha nebo Mozarta.

Mají vážně až takový potenciál?
Mnohé z nich mají. Je zneklidňující, když si uvědomíme, že třeba i k definici samotných pilířů evropské hudby často vedly pouhé náhody. Třeba Bach byl provinční kantor v Lipsku, ve své době oceňovaný především jako skvělý varhaník, ale nebýt Mendelssohna Bartholdyho a dalších, kteří začali později Bachovo skladatelské dílo oživovat, tak by možná trvalo dalších 100 let, než by ho někdo objevil. Několik málo let po jeho smrti po něm neštěkl pes, nikdo ho neznal, jeho hudba se nehrála – no a dnes patří k tomu nejlepšímu, co světová hudba má. Není se pak co divit, že se čas od času objeví neznámá skladba zcela neznámého autora a ona dosahuje třeba podobných kvalit.

O to, aby nezapadla ani krušnohorská hudba, se stará právě Collegium Hortensis či Trautzlova umělecká společnost, v níž působíte. Daří se to?
Daří, ačkoli za každou skladbou jsou desítky, ne-li stovky hodin práce a pátrání v archivech. Ale protože jinak tato hudba dostupná není, můžeme zase s klidem říct, že je náš repertoár do značné míry výjimečný. Je to paradox. Ve své době se do Teplic a okolí sjížděly politické i kulturní elity Evropy, které zde měly skvělé zázemí, hudba zde vznikala i zněla téměř na každém rohu. A my dnes musíme každou notu těžce vydobýt ze spárů archivů.

Co cítíte, když držíte v ruce partituru, kterou sto let před vámi nikdo neotevřel?
Člověk cítí velké vzrušení. Může to být nezajímavá skica, ale třeba také skvostné dílo. Předloni jsme například zpracovali Trautzlovo oratorium Saul s podtitulem Síla hudby. Za něj se hrálo pravidelně, mělo úspěch, pak ho ale Trautzl založil do šuplíku a tam zůstalo 200 let. Celý materiál jsem zpracoval a podařilo se nám ho spolu s dalšími orchestry a sbory vzkřísit. Oratorium jsme představili na několika koncertech, mimo jiné i v chrámu sv. Víta v Praze, a setkalo se opět s velkým úspěchem. Ukázalo se, že hudba je to natolik dobrá, že má bezprostřední ohlas i po tolika letech a vůbec za ní nemusí stát jméno skladatele světového věhlasu.

Zmínil jste, že se do Podkrušnohoří sjížděla umělecká elita Evropy. Co ji sem lákalo?
Především koncentrace těch dalších elit. Léto zde trávili panovníci evropských velmocí, bohatá šlechta, která skladatelům nabízela odbyt a s ním i materiální zabezpečení. Bylo pak logické, že díla, která měla premiéru ve Vídni, se po pár měsících hrála v Teplicích. Šlechtici i umělci jezdívali do lázní často na celou sezonu a ve zdejším divadle, na kolonádě nebo na kůru kostela vyžadovali standard, který odpovídal tehdejší evropské špičce. Ale přirozeně nevydrželi celou dobu na jednom místě. Zajížděli také k Valdštejnům do Duchcova a za skvělou hudbou nebo rozsáhlou obrazovou galerií pak k cisterciákům do Oseka. Při těchto příležitostech vznikala i krásná setkání.

Jaká například?
Úžasná musela být bytová provedení oper skladatele a purkmistra Josepha Wolframa, na nichž se podíleli nejen nadšení hudebníci z řad teplického patriciátu, ale i skladatelovi hosté, mezi nimiž se pravidelně objevoval třeba pruský král Fridrich Vilém III. či slavný vědec a cestovatel Alexandr Humboldt. Wolframova osobnost je pro onu dobu příznačná. Teplice potřebovaly pro úřad starosty nejen schopného úředníka, ale i člověka na úrovni, který dokáže komunikovat s evropskou smetánkou a dovede ji zaujmout. Není divu, že se jím stal skladatel chrlící jednu operu za druhou. Jeho díla se hrála i v Drážďanech, Praze či Berlíně, a mohl tak oslňovat lázeňské hosty svým uměním i úspěchy na předních evropských scénách.

Kompletní provedení Wolframovy mše Missa solemnis in D chystáte na příští rok, kdy uplyne 200 let od jejího vzniku. Teď jste připravili jiné dílo týkající se Krušnohoří...
Jde o komickou operu Casanova, nebo Trautzl?!, kterou jsem napsal loni. Připravili jsme ji s brněnským ansámblem, který ji na podzim hrál v divadle Na Orlí, pro duchcovský zámek, kam je zasazen její děj. Líčí situaci, kdy Casanova poprvé přijíždí na zámek a potká tu Jakoba Trautzla, který právě premiéruje svou kantátu O ctnosti, jíž chce vychovávat rozmařilou šlechtu. Komika opery stojí na protikladu světoběžníka a asketického mnicha, nakonec se ale ukáže, že mohou být v docela dobré symbióze.

A co chystáte dál?
Na další týdny připravujeme koncerty, jež by přiblížily program našich vystoupení v Římě a Vatikánu i posluchačům u nás. Collegium Hortensis vystoupí spolu s výtečnou sopranistkou Mirkou Časarovou 22. května v děkanském kostele sv. Petra a Pavla v Oseku a 3. června pak v kostele sv. Alžběty v Teplicích.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Už dva roky prázdné obchodní centrum Všebořice.
Pavilon duchů na okraji Ústí nad Labem znovu ožije, tvrdí jeho majitel

Obchodní centrum ve čtvrti Všebořice je už dva roky prázdné. Poté, co odtud odešel řetězec Tesco, skončily i menší obchody. Od té doby je objekt na prodej.   celý článek

Masarykova ulice je vedle dálnice druhá hlavní trasa z Teplic do Ústí. Ta je...
Řidiče trápí v Teplicích řada uzavírek, opravy ale skončí v termínu

Dopravní situace v Teplicích stále připomíná chaos. Řada ulic je kvůli rekonstrukci uzavřená a řidiči musí často využívat objízdné trasy. Dobrou zprávou je, že...  celý článek

Za hlavními vraty garáže se skrývaly další dvoje dveře.
Garáž hrůzy na Střekově, kde únosce Hryščenko věznil děti, se prodává

Zdeněk Hryščenko, jenž je zavřený za únos a věznění dvou dětí, zareagoval na výzvu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, aby nechal vyklidit garáž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.