Zatímco proti suchu se chmel částečně může bránit svými hlubokými kořeny a do jisté míry i závlahovými systémy, proti vysokým teplotám není obrana.
„A souběh těchto dvou vlivů je pro chmel ničivý. Kvůli vysokým teplotám se z chmelové révy odpařuje příliš mnoho vody a to nesvědčí dozrávání chmele. Proto letos bude úroda slabá,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda při čtvrtečním Chmelařském dni ve Stekníku poblíž Žatce, kde se pěstitelé pravidelně scházejí těsně před začátkem sklizně.
Ta začne někde už v pondělí, jinde až koncem srpna. To v případě, kdy pěstitelé věří, že se počasí přece jen ještě umoudří, zaprší a chmel aspoň trochu dožene svou ztrátu. V opačném případě totiž některým pivovarům hrozí nedostatek chmele. Ne všechny mají s pěstiteli uzavřené dlouhodobé smlouvy.
„Kdo má chmel nasmlouvaný, ten by problémy mít neměl. Ti ostatní však asi potíže pocítí,“ míní Hejda s tím, že poptávka po českém, hlavně jemně aromatickém chmelu, byla vysoká už loni, letos se ještě zvýší, ale vzhledem k nízké úrodě nejspíš žádný volný chmel nebude.
Chmelařům by měly pomoct dotace
Odběratelé zajištění smlouvami zaplatí za tunu chmele od 150 tisíc do 200 tisíc korun, kdo bude shánět chmel až nyní, tak zaplatí více - pokud jej však vůbec sežene.
Vysoká poptávka na druhé straně dává chmelařům naději do budoucna, takže se včera ve Stekníku nebavili jen o nepříjemnostech letošního léta, ale třeba i o tom, jak se loni poprvé po dlouhých letech povedlo navýšit plochy, na nichž se chmel pěstuje, a letos přibylo dalších více než 400 hektarů.
„A tento trend je třeba ještě zvýšit,“ zmínil Vladimír Barborka ze žatecké pobočky zemědělského kontrolního ústavu, který eviduje mimo jiné i plochy českých chmelnic. Jejich větší rozlohy budou nutné, aby tuzemští chmelaři měli jistotu, že splní smlouvy s pivovary, a mohli obstát i v mezinárodní konkurenci.
Letošní menší sklizeň znamená menší zisky, a tedy méně peněz na investice, s těmi ale chmelařům pomohou různé dotační programy včetně nové výzvy z Programu obnovy venkova.
