Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Čeká nás válka kultur, obávají se uprchlíků lidé v Drážďanech

  0:04aktualizováno  0:04
Mnoho obcí v Sasku musí přijmout imigranty, kteří do Německa míří ve statisících. Jak se na ně dívají běžní obyvatelé, vyrazila do Drážďan zjistit redaktorka MF DNES s kamarádkou, která je z Německa a přijímání běženců silně podporuje. Debaty to i proto byly občas vypjaté.

Ilustrační snímek | foto: Reuters

„Bude občanská válka, tohle jinak dopadnout nemůže,“ tvrdí mladá studentka Nadin. Naopak student Steffen pomáhající uprchlíkům v táborech se nebojí. „Nejsou to žádní zločinci, ale strašně vděční lidé, kteří utíkají před válkou,“ říká.

Zjistit názor Sasů na uprchlíky nebylo v ulicích Drážďan vůbec jednoduché. Většina lidí podle němčiny poznala, že jsem cizinec, a mlčela jako hrob. Trochu se rozmluvili jen ti, kdo uprchlíky podporují. Získat důvěru lidí mi musela pomoci kamarádka Susanne Gertoberensová z Drážďan.

Nekončící příliv uprchlíků z Blízkého východu a Afriky začíná Sasko rozdělovat na dva nesmiřitelné tábory. A lepší to nebude, protože v září do Německa dorazil rekordní počet migrantů, 240 až 270 tisíc lidí.

„Září bude rekordní měsíc nejen tohoto roku, ale i posledních desetiletí,“ uvádí spolkový ministr vnitra Thomas de Maiziére. Pro srovnání, za celý minulý rok do Německa přišlo asi 200 tisíc žadatelů o azyl, nápor z posledních týdnů je tak obrovský. Jen v Sasku ubytování našlo od ledna do 9. září 18 671 běženců. Do konce roku jich má být dalších 41 tisíc. Zřejmě jich však bude více.

Všude se tak hledají ubytovací kapacity, hala pro 500 lidí rychle vyroste na bývalém parkovišti P4 u drážďanského letiště, ve čtvrtek večer vedení Drážďan rozhodlo o zabrání čtyř sportovních hal. Dál se staví i stanové tábory, jeden roste na Gützkowstrasse nedaleko hlavního nádraží.

Jako všude do hlídaného tábora nikdo nesmí, na plotě jsou hesla o vstřícnosti a toleranci Německa. I citát německé kancléřky Angely Merkelové, že „Německo pomáhá tam, kde je potřeba“.

Žena se bojí do parku, mně rozbili okno u auta, zlobí se Gustav

Ovšem stále více Sasů s první dámou země přestává souhlasit. „Politici říkají, že tohle chceme, ale to není pravda. Je to problém, který stojí miliardy a budou to platit lidé, kterých se nikdo na názor neptal,“ řekl spíš šeptem jeden z mužů ochranky tábora na Gützkowstrasse.

Přimět obyvatele Drážďan k povídání o uprchlících chce trpělivost. A hlavně si musí být jisti, že nezveřejním jejich celé jméno a text opravdu vyjde jen v Česku.

„Nelíbí se mi to. V Německu máme vlastní problémy. Třeba tři miliony lidí bez práce. A všichni, kteří přijdou, kvůli rychlé integraci práci dostanou. A co Němci?! Vždyť vy uprchlíky také nechcete. Stejně jako Švýcarsko, Austrálie... Mám každý den větší strach, žena se večer bojí chodit parkem, mně rozbili okno u mercedesu,“ zlobí se Gustav.

V té chvíli už to ale nevydrží moje kamarádka Susanne, zastánkyně azylové politiky. Susanne žila roky v Hamburku, v bohaté části Německa, a s Gustavem se pouští do vášnivé a místy i ostré debaty. Trvá desítky minut a je bez výsledku. Pro mne je to ale spíše symbolické, vidím, že odpůrce imigrace a zastánkyně se neslyší a vypráví si svou. Snažím se ale Susanne vysvětlit, že se „jen ptáme“, ne hádáme.

Nutno podotknout, že Susanne přesně odpovídá statistikám. Lidé v bývalém západním Německu jsou totiž k uprchlíkům obecně tolerantnější, na východě je to o něco horší.

Napětí narostlo, když Maročan znásilnil dívku

Například podle průzkumu společnosti UNIQA pro Sächsische Zeitung a Leipziger Volkszeitung, v němž odpovídalo více než 1 300 respondentů a byly porovnávány názory Sasů a celé země, si 41 procent lidí z východu myslí, že Německo je bohaté, tolerantní a může se postarat o ještě více uprchlíků. V celé spolkové republice si totéž myslí celkem 51 procent lidí.

Sasové také nejsou příliš nakloněni dalšímu přijímání uprchlíků. Že další už přijmout nelze, si jich myslí 39 procent. Opak uvedlo 32 procent. Podle 61 procent by se měli přijímat pouze ti, kteří jsou ochotni se přizpůsobit nové zemi a kultuře, 76 procent souhlasí s tím, že dál nelze pokračovat stejným tempem uprchlíky a je potřeba zpřísnit pravidla.

Z odpovědí lidí v Drážďanech to je znát. „Musíme pomáhat, to je jasné, ale opravdu jen potřebným a stát by uprchlíky měl mnohem lépe kontrolovat. Hlavně by všichni měli od začátku jasně vědět, že tady musí dodržovat naše pravidla,“ říká Thomas.

„Když přicházejí před válkou rodiny s dětmi, to je v pořádku. Ale z těch mladíků s tablety a smartphony mám strach. Nedávno uprchlík jednu dívku znásilnil, všechny mladé ženy by si měly dávat pozor. Já už nosím pepřový sprej,“ sdělila Nadin a sprej opravdu z kabelky vytáhla.

Podle policie mladou ženu znásilnil jednatřicetiletý Maročan, který v Německu žije už delší dobu. Ženu napadl a ohrožoval se střepem v ruce, zatáhl ji do křoví nedaleko mostu Nossener a znásilnil. Zanedlouho ho policie zatkla a obvinila.

Není možné se postarat o tolik lidí, soudí paní Gudrun

Potíže a stále větší počty běženců přiměly ke změně strategie už i spolkovou vládu. Chystá se zpřísnění pravidel pro přijímání běženců, delší a důkladnější azylové řízení, významné snížení vyplácení dávek a k takzvaným bezpečným zemím přibude i Albánie, Kosovo a Černá Hora. Běžence z těchto zemí bude možné mnohem dříve poslat zpět.

„Slova kancléřky, že Německo dělá, co má... Možná to platilo ve chvíli, kdy to v létě řekla, ale dnes se situace změnila. Není možné se postarat o tolik lidí. Navíc politici vůbec neříkají, co bude dál,“ posteskla si paní Gudrun.

„S běženci soucítím. Ale vláda ani místní na ty statisíce lidí nebyli připraveni, se vším se začalo strašně pozdě. Lidem se nic neříká, nevysvětluje. Dodnes nikdo neobjasnil, co se vlastně děje. Proč se dalo tolik lidí do pohybu a co bude dál. Kdy a jak tohle skončí?“ ptá starší dáma, která ani za nic nechce říci jméno. Nechce prý problémy.

Saský ministr vnitra Markus Ulbig začíná právě po protestech lidí prosazovat strategii, aby do obcí, a tedy do ubytoven a bytů, byli posíláni ti, kteří budou mít šanci na azyl. Ti, jež Německo bude chtít poslat zpět, odkud přišli, zůstanou ve stanových táborech.

Vždyť se nesnesou ani sami mezi sebou, říká Ingeborg

„Měli bychom to ale dělat jinak a tolik běženců do země vůbec nepustit. Vždyť se nesnesou ani sami mezi sebou, v táborech se napadají tyčemi i noži. Pak se mají ještě přizpůsobit cizí zemi? To nikdy nemůže fungovat. Asi nebude klasická válka národů, ale válka kultur určitě,“ míní paní Ingeborg.

„Máte tolik vlastních lidí bez práce, bezdomovce, malé důchody a do toho přijdou tisíce cizinců. Ty různé kultury si nikdy neporozumí, to nejde vyřešit,“ dodala její kamarádka Ursula.

Kamarádka Susanne je z odpovědí krajanů stále překvapenější a smutnější. Náš malý průzkum dopadl ještě hůř, než ten, který přinesly saské deníky. Z třinácti oslovených lidí bylo proti dalšímu přijímání uprchlíků devět lidí, pro jen čtyři. A to mezi ně počítám i Susanne.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Násilí (ilustrační foto)
Přítelkyně muže naštvala, tak uprostřed noci škrtil cizí ženu

Policie zadržela muže, který v noci na neděli v Mostě přepadl a škrtil náhodnou chodkyni. Mladé ženě se podařilo ze sevření násilníka uniknout. Když ho...  celý článek

Pietní shromáždění na chomutovském sídlišti, kde v noci  zemřel po střelbě muž...
Střelec obviněný z vraždy Roma je volný, pro vazbu už prý není důvod

Sedmatřicetiletý muž, který je obviněn z květnové vraždy mladého Roma na sídlišti Písečná v Chomutově, je od pondělí na svobodě. Podle dozorujícího státního...  celý článek

Barbora Suchanová s glukometrem, který tým vyvinul. Je velký jako platební...
Klíčem úspěchu bylo poznat soupeře, říká spoluautorka oceněného glukoměru

Trojice českých studentů vytvořila výjimečný měřič cukru v krvi dětí. S vynálezem vyhráli mezinárodní soutěž Microsoft Imagine Cup v americkém Redmondu. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.