"Vše nám dodal, je to v pořádku, takže řízení o odstranění stavby bylo zastaveno, povolení získal dodatečně," vysvětlil vedoucí litoměřického stavebního úřadu Jan Nejtek.
Úprava terasyAutorem nápadu je uznávaný brněnský architekt Zdeněk Sendler, který získal řadu odborných cen. Například navrhoval úpravu Valdštejnských zahrad v Praze a je také projektantem nové podoby Jiráskových sadů v Litoměřicích. U přístavby zámku navrhl nejen terasu, ale také protažení oken. Výsledek by tak měl být "klasicistní" úpravou, která spíš odpovídá požadavkům památkářů. Ti se ale o záměrech a projektu dozvěděli až poté, co majitel úpravy zahájil. "Když jsem památkářům popsal záměr a ukázal projekt, uznali, že to je v pořádku. Na sloupy totiž přijde skleněná střecha, která ale bude jen nad částí přístavku," vysvětlil Pánek. Zvýšení přístavku má odstranit nepěkný současný vzhled, kdy je k mohutnější stavbě zámku přilepená ošklivá přízemní novostavba. |
Pánek přitom dodatečné povolení už jednou získal, a to na zvýšení zdi kolem zámeckého areálu. U terasy přitom pak postupoval stejně. Nejprve vyrostly na přístavku u památky sloupy, pak teprve řešil stavbu s úřady. Pánek v tom problém nevidí.
"Nemůže to být nelegální, to by jinak neexistoval institut dodatečného povolení," říká.
Že se povolení vydává dodatečně poměrně běžně, potvrzuje i Nejtek. "Není to úplná výjimka, stává se to i u rodinných domků. Lidé se často hájí tím, že to měl vyřídit projektant. A oni nemohli čekat, protože měli nasmlouvané práce na stavbě," vysvětluje vedoucí litoměřického stavebního úřadu.
Podobný argument použil ostatně také Pánek, který vše vysvětluje technickými důvody. Do přístavku silně zatékalo, a tak nechal kvůli opravě odkrýt celou střechu. Když se dělala její izolace a pokládala železobetonová deska, byly její součástí už i spodní části budoucích sloupů. Práce se dělaly narychlo, dříve než byl hotový projekt. Pánek ovšem přiznává, že mohl postupovat jinak.
"Je pravda, že jsem postup mohl s úřady konzultovat dříve. Chybu uznávám, nebudu ji rozporovat ani ve správním řízení, které rozhodne o nějaké sankci," potvrdil majitel zámku, že počítá s nějakou pokutou od stavebního úřadu.
MF DNES na problém upozornila loni v září právě proto, že práce u chráněné památky probíhaly bez povolení. Dalším důvodem bylo, že v době zahájení stavby terasy byl Pánek členem výkonné rady ODS. A kdo už jiný než politik by měl předpisy dodržovat, když navíc v minulosti starostoval v Jesenici u Prahy.
Dodržování pravidel je ostatně i hlavní výtkou obyvatel Libochovan, kterým se Pánkův postup nelíbil už loni a někteří z nich hovořili o novodobé šlechtě.
"Jak vypadá samotný zámek, to tady asi nikdo moc neřeší. Přece jen stojí stranou. Ale pokud platí nějaké předpisy, měli by je dodržovat všichni," komentovala dohady kolem zámku starostka Libochovan Miroslava Vencláková.
Ve výkonné radě ODS už není
Lidé z vesnice by přivítali, kdyby oprava památky a její nové využití přinesly také nějakou práci pro ně. Jinak ale areál za zdí neznamená pro život v Libochovanech nic zásadního.
I starostka připustila, že hlavním problémem zámku je přístavba kuchyně z dob socialismu, která barokní památku ze 17. století hyzdí. Právě kvůli tomu prý Pánek terasu plánuje, aby zámek vypadal lépe. Pokud se tedy objevily obavy, že na mohutné sloupky přijde třeba robustní neprůhledná střecha, byly zbytečné. Záměrem nebylo vzhled zámku výrazně měnit, jen jeho východní stranu vylepšit.
Pánek v současné době nezastává žádnou veřejnou funkci, a to ani v ODS. Zámek v Libochovanech, který kdysi vyrostl na místě bývalé tvrze nad řekou Labe, chce opravit a využívat se svou rodinou.
