Na stolečku v přízemní komnatě zámku v Benešově nad Ploučnicí leží pomůcky jako z kosmetického salonu. Tampony, roztok dětského mýdla, vatové tyčinky, lupa či fén nejsou historické exponáty, ale propriety, jež používají restaurátorky.
Jak se obrazy postupně mění, mohli v minulých dnech sledovat i návštěvníci, provizorní restaurátorská dílna se totiž nacházela v Horním zámku, který je součástí prohlídkového okruhu.
„Díla byla asi 30 let uskladněná v nevyhovujících podmínkách na zámku v Krásném Dvoře. Jsou to portréty příslušníků klášterecké větve Thunů, kteří obývali náš zámek,“ řekl kastelán Zdeněk Henig s tím, že obrazy rozšíří galerii Thunů právě v Horním zámku, a to ještě v této turistické sezoně.
Nejde o klasické restaurování
Milada Stroblová a Stanislava Chlumská plátna nerestaurují, jen je upravují tak, aby se mohla vystavit. Proto práce na čištění děl netrvají měsíce, ale jen několik dní. I tak je vidět, jak pod rukama obou žen obrazy ožívají.
„Vidíte, jak jsou tmavé? To je letitá špína, kterou musíme sundat,“ ukazuje Stroblová na obraz Agnes rozené Slavatové. Její kolegyně namáčí vatový tampon do roztoku dětského mýdla a opatrně čistí nánosy špíny z oleje na plátně. Pak místo vysuší fénem.
Z vizuálního průzkumu jen pouhým okem či za pomoci lupy nelze přesně zjistit, jak hodně na obrazech zapracoval čas.
„Malba je pevná, ale je patrné, že díla jsou zašlá, špinavá, laky ztmavly,“ ukazuje Stroblová na psa, jehož část srsti je zlatavá, ostatní skoro hnědá. V tomto případě nejde o špínu, ale ztmavlý lak.
Sondy speciální chemikálií
„Ta světlá část se objevila poté, kdy jsme s kolegyní udělaly sondu speciální chemikálií, takovou barvu měl pes, když malíř obraz dokončil, a takovou bude mít poté, až projde kompletním restaurováním,“ upozorňuje Stroblová.
Kdy to bude, není zatím jasné, záleží na penězích a ty zatím chybí. Kompletnímu restaurování navíc musí předcházet důkladný rozbor díla, další sondy a moderní prosvětlovací techniky. Restaurátoři se potřebují dopátrat původní malby.
V minulosti se stávalo, že restaurátorské zásahy byly velmi neodborné.
Například kvůli milimetrovému poškození na čele portrétu nezrestauroval tehdejší odborník jen onu maličkou část, ale doslova zamatlal celé čelo.
„My na to dnes díky moderním metodám přijdeme a díla uvedeme do původního stavu,“ dodává Stroblová.
