Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krušné hory hlídá na Mostecku síť čidel, aby nesjely do těžební jámy

  13:06aktualizováno  13:06
Speciální systém hlídá na Mostecku kvůli těžbě uhlí svahy od zámku Jezeří až po Litvínov, ve štole pod zámkem je síť dalších čidel a přístrojů. Jsou tak přesné, že ucítí i zemětřesení na opačné straně planety.

V Lomu ČSA se v červnu 2005 utrhly tři miliony metrů krychlových zeminy, v roce 2011 zase ujely po prudké oblevě o 30 metrů dva miliony kubíků horniny do dobývacího prostoru, který je nedaleko od zámku (psali jsme o tom zde).

Fotogalerie

Důmyslná síť měřicích přístrojů proto zajišťuje, aby těžba uhlí neovlivnila stabilitu svahů na úpatí Krušných hor, jejichž zřícení by s sebou mohlo vzít i samotný zámek.

Přístroje číhají na jakékoli pohyby v podloží. Kdyby nějaké nebezpečí vycítily, vyklidí se lom a sanuje se svah. Nic takového by ale podle těžařů hrozit nemělo.

„V obou zmíněných případech šlo o lokální sesuv, který těžbu ani okolí neohrozil. Svah byl pak sanovaný a od té doby je v pořádku,“ říká Petr Stanislav, hlavní důlní měřič Lomu ČSA, jenž patří těžební společnosti Severní energetická.

„Potvrzují to měření, při nichž sledujeme, zda kvůli odlehčení paty svahu nehrozí, že Krušné hory ujedou. To se ale opravdu nestane,“ dodává.

Svahy 12 let střeží automat

Svahy kolem těžební jámy, kde pracují několikatunová rypadla a další stroje, hlídá už 12 let čtyřiadvacet hodin denně švýcarský automatický měřicí systém Leica.

„Loni jsme za 1,2 milionu korun dostali nový typ Leica TN 50, který má dosah 3,5 km. Sleduje celý svah hor, který je protkaný 59 monitorovacími body. Každý postupně najde a změří jeho polohu. Nejprve zjistí hodnoty vůči poslednímu měření a potom i vůči původnímu měření, které je staré 12 let,“ vysvětluje v měřicí stanici na dně dolu Stanislav.

Stojí v budce na malé, pevné, vyvřelé hoře uprostřed těžební jámy. Kromě přístroje je zde počítač, klimatizace a před prachem vše chrání dvojitá okna, která se musí pravidelně čistit, aby Leica měla na čidla dobrý „výhled“.

U měření je viditelnost velmi důležitá, proto se nedělá, když je celý den extrémně velká mlha nebo déšť. „To se ale stane maximálně pět dnů v roce, že je takové špatné počasí celý den,“ ujišťuje Stanislav.

Nejbližší sledovaný bod je od stanice vzdálený 50 metrů, ty nejzazší u litvínovského sídliště Janov 2,5 kilometru. Všech 59 jich Leica proměří každou hodinu. Vše funguje tak, že pošle signál k hranolu ve svahu a z odrazu signálu změří jeho výšku.

Posun do 10 centimetrů těžaře nechává v klidu. Může mít řadu příčin, na jaře třeba tání. Pokud ale nastane dvakrát za sebou, na místo hned vyjíždějí technici a měří se, zda podloží dál neklesá.

„Někdy také vyjíždíme, protože se signál nevrátí. Lidé signální tyč otočí nebo ji ukradnou. To už se stalo jedenáctkrát, naposledy loni. Tyče s malou budkou nahoře se také občas zalíbí vosám nebo ptákům, kteří si zde udělají hnízdo,“ poznamenal měřič Miroslav Vavrouch.

Další měření ve štole pod Jezeřím

Další důležité měření je ukryté ve štole pod zámkem Jezeří, která byla ražena v letech 1980 až 1981. Měří se dvakrát ročně celkem 19 bodů po celé délce štoly. Na desetiny milimetru.

Štola má 430 metrů, je chladná, ze stěn visí železité krápníky, jež tvoří prosakující voda. Na konci je pak vrt na povrch dlouhý 109 metrů.

„Přivádí do podzemí vzduch a v případě závalu funguje i pro zásobování potravinami,“ líčí technik báňské záchranné služby Zdeněk Michálek.

V podlaze jsou zabudované kovové měřicí body. A za dveřmi na konci štoly pak leží kvůli vlhku a chladu dekami a plachtami zakryté další měřicí přístroje - náklonoměry Geofyzikálního ústavu Akademie věd.

Jeden hlídá směr od severu k jihu, druhý od východu k západu a lze je zjednodušeně přirovnat k vodováhám.

„Měříme stabilitu skalního masivu. Pohyb je takřka nepozorovatelný,“ říká Václav Polák z geofyzikálního ústavu s tím, že přístroje jsou tak citlivé, že zaznamenaly i tsunami u Sumatry v roce 2004, výbuch jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011 či nedávné zemětřesení v Itálii.

„Taková velká zemětřesení, ať jsou kdekoli na světě, zaznamenáme. Vlny, které při něm vzniknou, se šíří okolo celé zeměkoule a i my je poznáme,“ dodal Polák.



Témata: Most, Ústecký kraj


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Peníze (ilustrační foto)
Lidé v Chomutově hlasují, na co půjdou miliony z městského rozpočtu

Město Chomutov rozdělí v rámci takzvaného participativního rozpočtu pět milionů korun na nápady, které vymysleli sami lidé. O tom, které návrhy podporu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Ústecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Kurátor aktuální lounské výstavy Martin Vostřel.
Výstava ukazuje dějinné katastrofy a pohromy, které pustošily Louny

Požáry, povodně, morové rány, ale i arktické mrazy a tornádo pustošily v minulosti město Louny. Kalamity, kterým lidé museli čelit, představuje aktuální...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.