Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Stát kývl na těžbu štěrkopísku u Terezína, pak tu vznikne jezero

  • 0
Záměr dolovat štěrkopísek v Počaplech nedaleko Terezína dostal zelenou, ministerstvo životního prostředí na projekt těžby pěti milionů kubíků suroviny kývlo. Až tu těžba skončí, má tu vzniknout na ploše zhruba 71 hektarů jezero.

„Ovlivní sice půdu a horninové prostředí, avšak toto ovlivnění je vzhledem k zužitkování výhradního ložiska celkově přijatelné,“ stojí v ministerském stanovisku. Surovinu bude dobývat firma České štěrkopísky, stroje by se do země mohly zakousnout v roce 2024.

„Nyní připravujeme plán otvírky a přípravy dobývání ložiska. Těžit se začne až ve chvíli, kdy bude hotová rekultivace Nučniček I,“ říká Miroslav Mužík z firmy České štěrkopísky.

Právě skutečnost, že se lom u Počapel otevře až po dotěžení sousedních ložisek, napomohla schválení celého záměru. Prašnost ani hluková zátěž se tak proti současnosti nezvýší. Dopravní zátěž by se pak měla ve srovnání s dneškem dokonce snížit.

„V sousedních lomech se těží dohromady 700 tisíc tun ročně, v Počaplech to bude nejspíš kolem 500 tisíc tun,“ uvedl Mužík s tím, že asi 300 tisíc tun suroviny by vozily náklaďáky po silnici, zbytek by mířil do Nučniček k přeložení na lodě.

Těžba by měla trvat 16 let

Zhoršení kvality ovzduší se obávali i lidé v Počaplech či Terezíně, na jehož území k těžbě dojde. Město proto uspořádalo veřejné projednání záměru a připravuje i anketu mezi obyvateli, zda s dolováním souhlasí, či nikoli.

„Coby město se těžbě nebráníme, pokud nedojde ke snížení komfortu obyvatel. Těžební firma nás ujistila, že ne, což ostatně vyplývá i z posudku vlivu na životní prostředí,“ připomíná tajemník terezínské radnice Robert Czetmayer.

Přesto se podle něj někteří obyvatelé nechtějí s těžbou smířit. „Uvidíme, jaký bude výsledek ankety. Pokud občané těžbu odmítnou, tak vydáme stanovisko, že si ji nepřejeme. Ale jakou to bude mít váhu při dalších projednáváních, to nevím,“ dodává tajemník.

Štěrkopísek se bude těžit vodním bagrem, přičemž lokalitu zaplaví spodní voda, což zamezí prašnosti. Surovinu pak dopravníky přemístí na břeh, kde se vypere a nechá odkapat. „Při roční těžbě 500 tisíc tun bychom tu dolovali 16 let. Pak se zdejší jezero propojí s už rekultivovanými sousedními lomy a vznikne plocha pro rekreaci o velikosti 71 hektarů,“ dodal Mužík. Pro srovnání nedaleké Píšťanské jezero má 90 hektarů.