Historická fotografie dolu na Cínovci s haldou křemičitého písku z těžby

Historická fotografie dolu na Cínovci s haldou křemičitého písku z těžby | foto: cinovec.estranky.cz

Stát povolil těžbu lithia u Cínovce, přírodu má chránit 50 podmínek

  • 6
Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlas s těžbou lithia u Cínovce na Teplicku. Stanovilo ale 50 podmínek, které musí být dodrženy. Zatím jde jen o těžbu z odpadu, který zbyl po předchozí hlubinné těžbě v minulosti na takzvaném odkališti. Obrovské zásoby lithia v podzemí se zatím dobývat nemohou.

S těžbou takzvané litné slídy na odkališti by se mělo začít už letos, trvat by měla šest let. Další dva roky se má území rekultivovat. Podle původního záměru měla nákladní auta vozit vytěžený materiál na zpracování do průmyslového areálu Dukla v Újezdečku u Teplic, což se místním nelíbilo.

„Podle kapacity linky by to znamenalo, že by 90 aut jezdilo po celém Dubí. Tím tu značně zhoustne doprava,“ říká jeden z místních majitelů domů. Firma Cínovecká deponie, která chce těžit, ale svůj záměr nyní změnila.

„Písek se bude zpracovávat rovnou na Cínovci a tam se bude prodávat už hotová litná slída,“ říká starosta Dubí Petr Pípal.

Radnice si navíc do souboru 50 podmínek prosadila, že část dopravy půjde po železnici, aby se ušetřily dubské silnice. „Jinak se těžba nijak nedotkne života ve městě,“ míní starosta.

Poblíž je Ptačí oblast Východní Krušné hory

Ministerstvo vydalo souhlas s těžbou minulý týden, když posoudilo její vliv na životní prostředí. Poblíž je sice Ptačí oblast Východní Krušné hory, kde žije chráněný tetřívek obecný, na jehož populaci by podle odborného posudku měla těžba mírně negativní vliv. Její dopad ale zmírní některá opatření.

V lokalitě žije i čolek, ropucha, ještěrka, slepýš či krkavec. I jim se musí firma Cínovecká deponie vyhnout, aby mohla na odkališti stanovit dobývací prostor a zahájit hornickou činnost.

Za posledních 13 let vzrostla cena lithia čtyřnásobně, cena za tunu se nyní pohybuje kolem 6 tisíc dolarů. S tím roste zájem o obnovení i hlubinné těžby v Krušných horách na obou stranách hranice. Zatím ale probíhají teprve průzkumy. Povolení k němu má hlavně firma Geomet, menší průzkumné území má Fluorit Teplice.

Na české straně jsou uloženy dvě třetiny krušnohorských zásob. Dvě stovky metrů pod zemí leží zhruba čtyřicet tisíc tun lithia. Baterie a akumulátory z lithia mají široké využití: od elektromobilů po ukládání solární energie.

Jednatel společnosti Geomet a výkonný šéf australské těžařské společnosti European Metals Pavel Reichl deníku E15 řekl, že když jejich průzkum dopadne dobře, mohla by těžba cínu, lithia a wolframu začít za tři až pět let. Doly a navazující provozy by fungovaly několik desetiletí a vytvořily by stovky pracovních míst.