O tom, že rýpání v hlíně člověka povznáší, může dlouhé hodiny vyprávět každý zahrádkář. Dvojice nadšených žen chce tento pocit z pěstování a následného baštění vlastní zeleniny dopřát i těm, kteří žádné záhony nemají. Přímo v Teplicích totiž hodlají založit komunitní zahradu.
Představu mají asi takovou: u jednoho záhonu se sejdou maminky na mateřské, u druhého třeba senioři z nedalekého paneláku. A kolem pobíhají děti umazané od hlíny.
„Areál Sokola v Trnovanech je dopoledne nevyužitý. Přemýšlela jsem, jak jej oživit, a komunitní zahrada je pro to ideální,“ rozhlíží se starostka teplického Sokola Milena Niplová po zasněženém prostranství pod sokolovnou.
„Zahrádkáři by mohli využívat plochu směrem ke schodům, odkud jsme vysekali nálety. Když posuneme plot, vznikne zde prostor nejen pro záhony, ale i pro posezení,“ dodává.
Komunitní zahrady lze najít po celém Česku a lákají nejen mladé lidi, kterým nevoní přehnojená a přes půl Evropy dovážená zelenina z marketů.
Mít malý záhon kousek od bytu oceňují i starší lidé, kteří před lety hltali pořady Přemka Podlahy, avšak péči o velkou zahradu v kolonii za městem by už nezvládli.
Lidé se stejnými zájmy na jednom místě
„Smyslem komunitních zahrad je sdružování lidí se stejným zájmem. Lidé si připraví záhony, navzájem si pomáhají nebo radí, společně pak mohou i ochutnávat to, co vypěstují,“ přibližuje smysl komunitní zahrady Seifrtová.
„Mohou uspořádat třeba jahodový den a představit dobroty z jahod,“ dodává ještě.
Právě ona chce komunitní zahradu v Teplicích vybudovat a u starostky Sokola našla spontánní odezvu. „Do Teplic jsem se vrátila po osmiletém pobytu v Praze, kde jsou komunitní zahrady v každé čtvrti. Proč by to nešlo i v Teplicích?“ věří si Seifrtová.
V Česku fungují dva modely komunitních zahrad. V prvním se všichni zahrádkáři starají o všechny záhony, všem pak také patří úroda.
„Přikláníme se spíš k druhému modelu, kdy se lidé starají jen o svůj záhon, úroda je pak také jejich. Mohou ji ale sdílet podle libosti, stejně tak i zkušenosti,“ připomíná Seifrtová, která má v plánu pořádat také workshopy, třeba o kompostování.
Sokol nabídne pro komunitní zahradu pozemek, sociální zázemí, ale třeba i prostor pro uskladnění nářadí. „Pořídíme také velké sudy na dešťovou vodu,“ slibuje Milena Niplová.
Seifrtová má pak od pražských přátel přislíbené dřevěné vyvýšené záhony, které se smontují, naplní zeminou a kompostem a může se pěstovat. To hlavní však dosud chybí.
„Zatím nejsou lidi. Pro rozjezd potřebujeme aspoň 15 lidí, kteří prostor vyčistí, připraví záhony a budou se o ně starat. Pokud se najdou, můžeme začít už na jaře pěstovat,“ říká Seifrtová s tím, že zájemci se jí mohou ozvat na e-mail seifrtovanikola@gmail.com.
