Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Prolomit limity se nevyplatí, vítají ekologové posudek ministerstva

  8:24aktualizováno  8:24
Ekologické organizace v Česku mají další argument proti prolomení limitů těžby uhlí na Mostecku. Ze studií, které zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu, totiž ekologům vychází, že vedlejší dopady těžby za současnými limity na dolech Bílina a ČSA by Česko v letech 2015 až 2050 stály pětadvacet miliard korun.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Naopak ekonomický přínos z vytěženého uhlí je 6,6 miliardy korun.

„Pokud by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard. Ministerstvo sice bere v potaz pouze zlomek této částky, ale i to bohatě stačí. Na prolomení limitů by stát i daňoví poplatníci podle ministerských čísel výrazně prodělali,“ komentoval studie Jan Rovenský z hnutí Greenpeace ČR.

Čtyři varianty

1. Úplné zachování územních ekologických limitů.

2. Prolomení limitů na velkolomu Bílina.

3. Prolomení limitů na velkolomu Bílina a částečné prolomení na velkolomu ČSA.

4. Úplné prolomení na velkolomech Bílina a ČSA.

Přestože kompromisní třetí variantu, znamenající částečně zničení Horního Jiřetína, původně navrhlo ministerstvo průmyslu, nyní už se s ní prakticky nepočítá. Není totiž výhodná pro nikoho, ani pro těžaře.

Ministerstvo průmyslu naopak prosazuje druhou variantu s tím, že definitivní rozhodnutí o lomu ČSA padne nejdříve za pět let.

Externí dopady, tedy zničené zdraví, rychlejší úmrtnost, ale také poničené životní prostředí, počítalo pro ministerstvo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Vědci vypočítali vedlejší náklady pro všechny čtyři varianty budoucnosti limitů, z nichž bude vybírat vláda. Třeba úplné prolomení by s sebou neslo výdaje 39 miliard korun.

„Externím nákladům dominují dopady na lidské zdraví, které představují 92 procent hodnoty dopadů. Tyto náklady zahrnují náklady léčení, ztrátu produktivity v důsledku práce neschopnosti a z největší části ztrátu blahobytu v důsledku předčasného úmrtí, resp. v důsledku bolesti a dalších omezení vyvolaných nemocemi,“ uvádí aktuální vědecká studie.

Téměř všechny negativní vlivy na lidské zdraví způsobují prachové části a oxidy dusíku.

Je třeba hledat kompromis, říká ministerstvo

Zatímco ekologové vidí závěr studií o sociálních, zdravotních či ekonomických vlivech jednoznačně, ministerstvo průmyslu zůstává opatrné.

„Při rozhodování o problematice těžebních limitů bude třeba hledat vhodný kompromis mezi potřebami českého teplárenství a sociálními, ekonomickými a environmentálními dopady, přičemž každá z možných variant má dle závěrů zmíněných studií svá pozitiva a negativa,“ uvedl mluvčí ministerstva František Kotrba.

Navíc varoval, že není možné jednoduše srovnávat čísla, která ve studiích popisují ekonomické výnosy a naopak dopady na zdraví a životní prostředí. Ne všechny údaje jsou totiž ve studiích zahrnuté. Zatímco například daně fyzických osob je možné až do roku 2050 odhadnout, s daněmi právnických osob studie nepočítají, protože je na tak dlouho dopředu odhadnout nelze.

Jde přitom o významná čísla. „Těžební společnost v roce 2014 odvedla, a to v situaci, kdy realizuje útlumový program, do státní pokladny téměř 1,6 miliardy korun na daních. Za to byla oceněna ministrem financí jako jeden z 20 největších plátců daní v ČR a vůbec největší v Ústeckém kraji,“ upozornila Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí Severní energetické, jež těží uhlí v lomu ČSA a právě na tomto dole usiluje o prolomení. To by znamenalo ze strany těžařů investici 30 miliard.

Rozhodnutí o limitech vláda stále odsouvá

O limitech měla vláda původně rozhodovat už v březnu. Od té doby se ale termíny několikrát měnily. Po předložení požadovaných studiích by rozhodnutí mohlo padnout v září či říjnu.

Odpůrci prolomení vyzývají ministra průmyslu Jana Mládka, aby se jasně postavil proti posunutí hranic těžby.

„Ministr by měl hodit ručník do ringu a postavit se za zachování limitů těžby ve stávající podobě včetně Bíliny. Ochranu si zaslouží nejen domovy lidí v Horním Jiřetíně a Černicích, ale i plíce a uši obyvatel Mariánských Radčic, ohrožené klima a krajina,“ uvedl Josef Patočka z iniciativy Limity jsme my.

Ministerstvo průmyslu ale považuje za nejlepší řešení rozšíření těžby na dole Bílina a rozhodnutí o lomu ČSA nechat na rok 2020. To už prý bude jasnější, zda české energetické potřebě stačí jaderná energetika a obnovitelné zdroje i jak se vyvíjí evropská politika.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Ústecký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

V Jihlavě ještě pár heren navzdory antihazardní vyhlášce přetrvává. Stojí v...
Muž zavřený v herně prohrál tržbu, pak zavolal z okna, ať mu otevřou

Osmatřicetiletý muž se v Mostě zřejmě úmyslně nechal zamknout v jedné místní herně. Ukradl tržbu z pokladny a skoro celou ji tam na automatech prohrál. Pak...  celý článek

Hidžáb (ilustrační foto)
Fotka oblečených muslimek u bufetu pobouřila plavce, akvapark se omluvil

Vlnu pohoršení vyvolala fotka dvou muslimských žen v chomutovském Aquasvětě. Zachytila je v typickém arabském oblečení v prostorech, kam smějí lidé jen v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.