Daniel Bůžek s diplomem, po jeho levici sám nositel Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehn. | foto: UJEP

Student z Ústí nad Labem vyzkoumal, jak porazit rakovinu nanočásticemi

  • 5
Ústecký student Daniel Bůžek přišel na to, jak vylepšit jednu z metod léčby rakoviny. Ve svém vědeckém výzkumu se zabýval tím, jak ničit rakovinotvorné buňky pomocí nanočástic. Doktorand fakulty životního prostředí, který na výzkumu pracuje v Akademii věd, nyní získal prestižní ocenění Jean-Marie Lehna za chemii.

„Zkoumali jsme aplikaci světlem aktivovaných nanomateriálů, které jsou během ozařování schopné produkovat reaktivní kyslík. Ten je smrtící pro tumorové buňky,“ přibližuje Bůžek.

Na metodě pracoval tři roky. „Prakticky od začátku doktorského studia, takže od podzimu 2014. Ale teprve o půl roku později začala má práce vypadat směrodatně. Když jsem nastoupil, tak jsem začínal z velké části od nuly,“ vzpomíná doktorand.

Cenu získal v soutěži pořádané Českou společností chemickou v konkurenci 12 dalších studentů z celého Česka, kteří postoupili se svými pracemi až do finále.

Jejich projekty hodnotila komise složená z českých a francouzských vědeckých pracovníků a zástupců francouzského velvyslanectví v České republice.

Diplom převzal přímo od Lehna

Slavnostního předání diplomu právě na ambasádě se zúčastnil i samotný Lehn, držitel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987.

Bůžek musel v soutěži akademickým kapacitám během pouhých deseti minut přednést svůj příspěvek nazvaný „Fotofunkční nanočástice PCN-222 pro fotodynamickou terapii rakovinného onemocnění“ a v něm svou metodu vysvětlit.

„Nanomateriály, které jsme vyvinuli, byly ve zkumavkách testované na lidských tumorových buňkách HeLa. Ty jsou zodpovědné za rakovinu děložního hrdla. Nanočástice PCN-222 vykazují řadu výhodných vlastností, díky kterým mohou být vhodné pro léčbu rakoviny fotodynamickou terapií,“ popisuje Bůžek.

Komise označila postup za nadějný

Fotodynamická terapie, která se už dnes používá v neinvazivní formě na kůži, funguje zjednodušeně řečeno na principu spolupráce látek, jež spolu vzájemně reagují.

Bůžek a jeho tým zkoumali možnost vpravit i dovnitř do těla fotosenzitivní látku, zmíněnou částici PCN-222, tu posléze aktivovat působením světla, a tím spustit produkci toxické formy kyslíku likvidujícího nádorové buňky.

Dosavadní výsledky testování na buňkách způsobujících rakovinu děložního čípku ukazují, že zvolený postup je nadějný. To ocenila i soutěžní komise.

„Úspěch Dana Bůžka je příkladem prospěšnosti spolupráce mezi naší fakultou a Ústavem anorganické chemie Akademie věd,“ pyšní se Pavel Jánoš, pedagog z ústecké fakulty životního prostředí.