Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ústí nad Labem se může opět zmenšit, ve hře je odtržení Střekova

  8:04aktualizováno  8:04
Dvojice zastupitelů Střekova chce prosadit samostatnost obvodu, čekají od toho lepší správu a více financí. Odtržení této městské části od Ústí hodlají prosadit v obvodním referendu, které by se mohlo konat v roce 2018 spolu s komunálními volbami. Primátorka města oddělení Střekova odmítá.

O odtržení Střekova (na snímku jeho spodní část) uvažovalo několik zdejších zastupitelů už na přelomu let 2000 a 2001, zůstalo ale jen u studie možných dopadů samostatnosti obvodu. Politici o ní ale už nikdy nejednali. | foto: Karel PešekMF DNES

„Střekov by nebyl přívěskem magistrátu a rozhodoval by si o svém rozvoji sám, včetně škol a školek, dopravě, investicích. Mohl by za sebe žádat o dotace a ne jako dosud, kdy je pod městem a žádá město,“ vysvětlil bývalý místostarosta obvodu a jeho stávající zastupitel Jiří Němeček, který je vedle dalšího zastupitele Jiřího Železného hlavním autorem myšlenky.

Stěžejním argumentem Němečka pro samostatnost obvodu je zvýšení jeho rozpočtu, jenž by se znásobil. Obvod má pro své potřeby rozpočet 30 milionů korun, které mu přiděluje město.

„Ale prostým přepočtem na počet obyvatel by měl Střekov jako město podle rozpočtového určení daní minimálně 150 milionů korun, s daní z nemovitosti bychom se mohli dostat na 180 milionů,“ uvažuje.

Zastupitel si nicméně uvědomuje, že případná samostatnost by s sebou přinesla i problémy. Střekov by se musel vypořádat s dělením majetku, převzetím některých závazků města včetně hrozby astronomického doplatku za stavbu Mariánského mostu.

„Doprava by byl oříšek, ale ne neřešitelný, nejspíš bychom byli podílníky v ústeckém dopravním podniku a na provoz MHD bychom přispívali,“ podotkl.

Primátorka města je proti, varuje před úbytkem peněz pro Ústí

Představa samostatného Střekova se ale v místním zastupitelstvu zdaleka nechytila u všech, většina zůstává skeptická. „Přikláním se k tomu, že odtržení je skutečně nutné opravdu pečlivě zvážit. Že to přinese velkou úsporu a výhodu pro občany Střekova, o tom nejsem tak přesvědčen,“ řekl místostarosta obvodu Viktor Malinkovič.

„Zatím mi to přijde jako plácnutí do vody. Jestli to má nějaký smysl, bych uvažoval až ve chvíli, kdy by ten plán byl podložený analýzou a ekonomickými fakty,“ uvedl pak zastupitel a exstarosta Střekova Miroslav Štráchal.

Hrubě se pak případná nezávislost Střekova nezamlouvá magistrátu, primátorka Věra Nechybová stojí proti. Upozorňuje, že by na tom Ústí tratilo.

„Oddělení Střekova nepovažuji za šťastnou volbu. Město by obdrželo nižší příjmy v oblasti rozpočtového určení daní v návaznosti především na počet obyvatel, počet dětí a žáků a výměry katastrálního území obce,“ podotkla primátorka, jež je současně na Střekově zastupitelkou.

Střekov připojili k Ústí nacisté, do roku 1939 byl samostatný

Z pohledu historie by však samostatnost Střekova dávala smysl, obvod byl dříve svébytnou obcí a později městem. K Ústí ho až roku 1939 během okupace kvůli efektivnější správě připojili nacisté.

Střekov by nebyl první

Pokud by se Střekov skutečně odtrhl, nebylo by to poprvé, kdy Ústí přišlo o nějakou svou část. V roce 1990 se osamostatnily Chlumec a Chabařovice, které byly součástí Ústí od roku 1986. V roce 1994 si pak v referendu prosadily nezávislost Trmice, jež se tak od Ústí oddělily po 65 letech.

„Střekov byl jako město aktivní, financoval třeba archeologické vykopávky, postavil moderní školu, krematorium, což byl tehdy velmi progresivní počin, či lázně Brná. Progresivně se projevil i v potírání bytové krize, když přišel s projektem výstavby 65 rodinných domů,“ uvedl ústecký historik Martin Krsek.

Aby se historie mohla opakovat, oddělení Střekova by musela v referendu podpořit nadpoloviční většina jeho oprávněných voličů. Referendum vyhlašuje obvodní zastupitelstvo, Němeček chce všelidové hlasování vyvolat peticí.

Přesvědčit lidi o výhodách nezávislosti Střekova hodlá během sběru podpisů, představu o termínu referendu pak už má. „Nejbližší reálný termín, myslím, jsou příští komunální volby,“ uvažuje. Tedy podzim 2018.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Staré tovární areály mohou díky dotacím dostat novou podobu

Jen několik dní dní poté, co vláda schválila pro Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj „oživovací“ projekt Restart, jenž má díky mnohamiliardové injekci...  celý článek

Karel Folber (vlevo), starosta Zdeněk Pištora a Jana Hamplová (zmocněnkyně...
Za prodej městského domu skončila většina zastupitelů Postoloprt u soudu

Na lavici obžalovaných Okresního soudu v Chomutově se ve středu posadilo deset zastupitelů města Postoloprt. Obžaloba je viní, že prodali městský dům za nižší...  celý článek

Hasičské jednotky při zásahu v nemocnici v Rumburku.
Lužická nemocnice musela evakuovat pacienty, na pokoji hořela postel

V Lužické nemocnici v Rumburku na Děčínsku hořelo. Požár vznikl v jednom z pokojů, kde začala hořet postel. Pracovníci zařízení museli evakuovat tři desítky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.